Přemnožení divočáci v Mníšku: zatím se osvědčilo zástřelné (Příbramský deník)

Mníšek
Městem se potulující divoká prasata trápí obyvatele Mníšku a okolí už několik let. Problémem nejsou ale jen rozryté zahrádky a škody na majetku, které se ročně pohybují v řádech statisíců korun. Výjimkou není ani setkání s divokým prasetem přímo v centru města nebo v okolí škol.
Proti přemnožené černé zvěři se vedení města a starostové okolních obcí rozhodli zakročit vlastními silami. Město využívá odchytovou klec. To ale nestačí. Obce z Mikroregionu Mníšecko proto už řadu měsíců využívají zvláštní peněžní fond, do něhož obce i veřejnost přispívají na odstřel zvěře.
Zástřelné slouží jako motivační prvek pro lovce a příspěvek myslivcům na náklady, které jsou s odstřelem spojeny. Částka je obvyklá a vychází z platných norem a oborových předpisů.
"Zástřelné funguje velmi dobře, také dnes jsme dostali novou hlášenku z kytínského mysliveckého sdružení, kde odchytili a zastřelili další prasata," sdělil v pondělí Příbramskému deníku mníšecký mluvčí Miloš Navrátil.
Myslivci tak získají 200 korun za každé prokazatelně ulovené divoké prase. Vše se dokládá výkazem a hlášenkou veterinární správě.
Starosti s přemnoženými divočáky trápí místní dál. "Problém to stále je. Nedávno rozryla divoká prasata okolí kolem sochy Jana Nepomuckého. Spoléháme proto na změnu zákona a vyhlášky v příštím roce," dodal mluvčí. Vedení města proto usiluje o oplocení dálnice R4. Toto řešení ovšem může vyvolat námitky ochránců zvířat. "Chceme rozumně argumentovat tím, že přemnožená zvěř páchá velké škody. Sami myslivci i přírodovědci poukazují na to, že situace je neudržitelná. Přemnožená prasata páchají škody i na jiné zvěři. Ta poté v lesním a polním ekosystému chybí," uzavřel Miloš Navrátil.