Nedostatku sena se letos myslivecká sdružení nebojí (Klatovský deník)

Seno nepřijímá všechna zvěř a dá se prý nahradit senáží či jinou variantou krmiva

Klatovsko
Na zimní období se připravují už i myslivecká sdružení na Klatovsku. Léto bylo sice suché, ale sena prý bude dostatek a o zvěř strach myslivci nemají.
"Letos to se senem není žádná sláva, ale na druhou stranu, ne každá zvěř právě takové krmivo přijímá. Nemyslím si, že by hrozil nedostatek sena," vysvětlil jednatel Okresního mysliveckého spolku Klatovy Pavel Martin. Záleží prý na době, kdy se seno zvěři předloží. "Konkrétně v tomto období lesní zvěř objemové krmivo, jako je seno, vůbec nepřijímá, protože má stále přístup k zeleni," dodal s tím, že největší smysl má seno, když jsou mrazy.
"Je pravda, že pokud má srnčí přístup k ostružiní, maliní a podobně, většinou senem pohrdá," doplnil. Naopak zvěř jelení a dančí zvěř seno přijímá více. Podle Martina je velmi důležitá i kvalita sena. "Předkládání sena má velký smysl především v zimních měsících. Musí se však dbát na to, aby bylo seno kvalitní," uvedl s tím, že seno má být suché a rozhodně ne plesnivé, proto by se nemělo zvěři dávat v sychravém počasí. Předkládat se prý dá i senáž, nebo takzvaná letnina, což jsou usušené a nadrcené mladé letorosty, jako jsou duby, ostružník a podobně. "To jsou velmi hodnotná krmiva. Patří mezi ně například i kopřivy," vysvětlil Martin. Možnost je krmit i dužnatým krmivem, jako je například řepa, ale krmí se i kaštany, žaludy, ovsem a podobně.
O dostatek sena se nebojí ani v Korytech. "Sena máme nasušeno dost. Horka přes léto nás nijak neomezila. Každý si většinou sušíme seno na své zahradě. Problém s množstvím mít nebudeme," řekl Deníku předseda tamního mysliveckého sdružení Jan Hulec. Dodal, že dostatek mají i obilí.

Zásady krmení
Podle obou oslovených zástupců mysliveckých sdružení je velmi důležité, aby o zásadách krmení věděli i občané. "Děláme různé besedy pro děti ve školce a škole v Bezděkově, aby věděly, co vše obnáší být myslivcem," uvedl Hulec. "Jedna z mysliveckých tradic je, že na Vánoce jde každý myslivec do lesa a zakládá zvěři do krmelce. Často se připravují i vánoční stromy pro zvěř," vysvětlil Martin s tím, že to dělají zejména děti. Nejde přitom jen o děti myslivců, nebo děti z mysliveckých sdružení. "Je moc dobře, když takové vánoční zdobení stromů pořádají i různé obce. Určitě ale musí lidé dávat pozor na to, co na strom věsí. Například mnohem vhodnější je pro zvěř mrkev krmná, než klasická. Vhodné jsou ale i jablka a mnoho dalšího ovoce," řekl Martin.
Nejdůležitější zásadou je prý, aby bylo ovoce a zelenina čerstvé. Také pokud by hodně mrzlo, neměli by ovoce lidé dávat moc, aby nepřemrzlo. "Rozhodně není vhodné dobroty pro zvěř věsit na háčky nebo provázky, které by mohla zvěř pozřít," dodal na závěr.