Zvěř pod koly? Na Blanensku častěji (Blanenský deník)

Policejní statistiky evidují na Blanensku více střetů motoristů se zvěří. Řada z nich však nehodu neohlásí a z místa odjede.

Blanensko
Vyfotografovat divoké prase nebo plachého srnce ve volné přírodě je pro fotografy ceněný úlovek. To řidiči už o setkání s divokou zvěří stojí o poznání méně. Srážka s osmdesátikilovým kňourem totiž dokáže z auta udělat nepojízdný vrak a škodu za desítky tisíc korun. V lepším případě.
Ohlášených střetů motoristů se zvířaty na Blanensku rok od roku přibývá. Podle myslivců za to můžou jednak přesuny zvěře za potravou v okolí silnic. Ale také nepozornost řidičů. "Že srážek aut se zvěří přibývá, se nedivím. Každý den jezdím do práce z Češkovic do Blanska a denně dávám přednost srnám, liškám nebo zajícům," napsala na facebookový profil Blanenského deníku Rovnost Zdeňka Watzingerová. Před dvěma lety evidovali policisté ve statistikách ke konci listopadu padesát ohlášených případů střetů aut se zvířaty. Loni už to bylo osmašedesát nehod a letos dokonce devadesát. "Mezi nejčastější případy patří srážky se srnami. Běžně pod koly aut končí na Blanensku také divočáci. Méně pak daňci, jeleni. A samozřejmě také domácí zvířata," uvedl blanenský policejní mluvčí Petr Nečesánek.
Dodal, že řidiči často střety s divokými zvířaty nehlásí. "Z pohledu zákona však jde o dopravní nehodu, jejíž neohlášení je postižitelné dle příslušných právních předpisů. Navíc je nutné o zranění či usmrcení zvířete vyrozumět příslušný myslivecký spolek, což přivolaní policisté automaticky provedou," uvedl Nečesánek.
Vznikne­-li při sražení zvířete škoda, buď si ji řidič musí zaplatit sám, nebo mu ji z havarijního pojištění uhradí pojišťovna. Některé pojišťovny na úhradu škody způsobené střetem se zvířaty pamatují i v povinném ručení.
Pokud zvíře někomu patří, odpovídá za škodu v případě zanedbání povinností jeho vlastník. U sražené divoké zvěře je to však jiné. Podle zákona o myslivosti totiž nemá volně žijící zvěř žádného majitele. Pokud se smí lovit, stává se majetkem lovce až po ulovení. Pokud někdo srazí autem například srnu, tak patří mysliveckému sdružení, které má v dané lokalitě revír. "Když by si ji řidič odvezl, dopouští se pytláctví," řekl jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.
Poznamenal, že mrtvá zvířata myslivci buď zakopou, odvezou do kafilérie, nebo z nich udělají žrádlo pro psy. Za velmi rizikové úseky na Blanensku označil silnici I/43 mezi obcí Závist a Černou Horou, úsek Lipůvka - Šebrov nebo Bořitov - Rájec. "Zvěř se v okolí silnic pohybuje velmi často kvůli přesunům za potravou. A také v období říje. Pachové ohradníky nejsou vždy účinné. Hodně střetů se zvířaty je na podzim, kdy už bývají často mlhy a je hůř vidět. Řidiči však mnohdy v lesních úsecích jezdí příliš rychle a nepočítají s tím, že jim může pod kola něco skočit. V osmdesátce dokáže i srážka se čtyřkilovým zajícem udělat pořádnou paseku," řekl Zelený.