Už přes deset let zakopává přejetá zvířata (Svitavský deník)

Petr se stal naprosto nezištným andělem všech psů, koček i lesních zvířat, která přišla o život u okresních silnic

Svitavsko
Narůstající automobilová doprava ohrožuje nejen lidské zdraví a poznamenává ráz krajiny, ale stává se také pastí pro zatoulaná lesní i domácí zvířata. Počet přejetých zajíců, koček i psů při okrajích silnic počítá málokdo. Většina lidí bere pohled na znetvořená zvířecí těla jako nutnou daň civilizaci. Jinak je tomu u Petra P. z Moravské Třebové. K výbavě jeho automobilu patří už dlouhá léta rýč, několik kusů rukavic a papírové pytle. Všechny tyto předměty používá při pohřbívání přejetých zvířat.
Svému poslání "propadl" před deseti lety, kdy sám přejel přes silnici přebíhající kočku. "Nechtěl jsem ji tam jen tak nechat ležet, přišlo mi to vůči ní nedůstojné. Taky by se mi nelíbilo, kdyby mě někdo jen tak pohodil na krajnici a odjel. A proč by se lidé měli pořád vyvyšovat nad ostatní živé tvory?," vysvětluje Petr, jak dospěl k rozhodnutí stát se "zvířecím hrobařem." Přejetou kočku tehdy naložil a posléze zakopal na zahradě před svým domem. "Když jsem pak znovu vyjel s autem mimo město, začal jsem najednou vnímat, kolik zvířat takto bezprizorně leží při okrajích silnic a bylo mi jasné, že to takto nemůžu nechat. Nakoupil jsem pytle, přibral do auta nářadí na kopání do země a začal sbírat přejeté psy a kočky," říká Petr, který nechce prozradit celé své jméno.
Jeho činnost, přestože je bohulibá a zasloužila by uznání, je totiž za hranou zákona. Ten nařizuje povinnou likvidaci uhynulých zvířat v kafilériích.
Zvířata nejdřív zakopával na pozemku u svého domu, později v lese, který vlastní jeho příbuzní. "Za těch deset let jsem pohřbil několik stovek přejetých zvířat. Když jsem vyčerpal kapacitu rodinných pozemků, začal jsem zvířata ukládat do země v místě jejich nálezu," přibližuje Petr svoji "práci."
Pokud najde u silnice mrtvé zvíře, uloží ho do pytle a vydá se hledat vhodné místo pro jeho pohřbení. "Většinou je to do pár desítek metrů, výjimkou jsou pouze města, kde bych zakopávání přímo na místě neriskoval, proto zvířata vozím o pár kilometrů dál," dodává Petr.
Za celou dobu, co se tomuto svému poslání věnuje, se setkal dvakrát s negativní reakcí od okolí. "Jednou jsem naštval nějakého pána, kterému vadilo moje auto zaparkované na okraji silnice. Podruhé na mě někdo zavolal policii. Nejspíš si myslel, že tam zakopávám mrtvolu, alespoň podle razance policejního zákroku, bych na to usuzoval," usmívá se Petr. Přestože tehdy skončil položený na zemi a s pouty na rukou, nakonec vše dopadlo docela dobře. "Když policisté zjistili, že v pytli není žádná zapáchající mrtvola, začali se smát, omluvili se mi a ani pokutu za nedovolené pohřbívání nechtěli," dodává Petr, kterého jeho kamarádi přejmenovali na zvířecího anděla.