„Cyklostezka škodí bažantům“ (MF Dnes)

BORŠOV NAD VLTAVOU Myslivci z Boršova nad Vltavou se obávají výstavby nové cyklostezky, která má navazovat na plánovanou cyklolávku v českobudějovickém Rožnově u TJ Meteor. Trasa vedoucí směrem k Plané a Homolím podle nich výrazně zasáhne do života divoké zvěře.
„V trase plánované cyklostezky žijí poslední kusy divoce žijících bažantů v Česku," říká Jaroslav Hromádka z mysliveckého spolku Boršov nad Vltavou. „Kromě bažantů trpí i křepelky a koroptve, kterých u nás ve volné přírodě stále ubývá. Nemají se kam ukrýt, uhnízdit a kde vyvést mladé."
Podle jeho slov na tom má největší podíl rekultivace, která stavbě cyklostezek předchází. Původní rostliny, keře a dřeviny, které slouží jako přirozený úkryt, jsou kvůli cyklostezkám nenávratně vymýcené. Zdánlivě neporušenou krajinu podle Hromádky rozděluje cyklostezka na dvě poloviny, a tak nevidí velký rozdíl mezi stavbou stezky a silnice.
„Cyklostezku nelze vnímat jen jako úzký a neškodný pruh podél řeky. Přibudou tam lavičky, koše, odpadky nebo volně pobíhající psi. To všechno má vliv na zatížení okolní krajiny," dodává Hromádka.
„Asfalt patří do města, ne do přírody" Zvěř je kvůli frekvenci lidí v neustálém stresu, přebíhá z místa na místo, z lesa a luk do polí, kde jich při žních každoročně velké množství padne. „Už za kolektivizace se rušily meze a remízky, což se ukázalo jako velký problém nejen při povodních, ale právě i z hlediska úbytku některých druhů. Když už se tedy někde plánuje cyklostezka, mělo by se myslet i na remízky a pásy keřů," řekl Hromádka.
Podobný názor na výstavbu nových cyklostezek má i Tomáš Koula, který se věnuje takzvané terénní cyklistice. „Když vyrazím na kolo, chci si užít volný pobyt v krajině, na asfalt se koukat nechci. Proto je pro mě mnohem příjemnější jezdit po stávajících polních a lesních cestách, kterých je v Česku víc než 90 tisíc kilometrů, než po nějaké cyklistické dálnici," vysvětluje.
Asfalt by podle jeho slov měl zůstat doménou měst a obcí, kdy cyklostezky zajistí lidem bezpečnou dopravu do práce nebo do školy. Do údolí řek, lesů a polí by se podle něj ale spíš hodily přírodní štěrkové nebo šotolinové cesty.