Josef Kloboučník: Pro ty, kdo zákon neporušují, není výše pokuty podstatná (pisecky.denik.cz)

Písek – Připravovaná novela zákona o myslivosti vyvolává řadu diskuzí, ale i obav, že omezí pohyb lidem, kteří mají rádi přírodu. Vláda by měla její návrh připravený Ministerstvem zemědělství projednat do konce června. Písecký deník proto oslovil místopředsedu Okresního mysliveckého spolku Písek Českomoravské myslivecké jednoty Josefa Kloboučníka, aby odpověděl na některé dotazy.

- Návrh novely zákona o myslivosti by prý měl rozšířit pravomoci myslivců natolik, že by mohli uzavřít honitbu na mnoho měsíců – někteří lidé se prý obávají toho, že novela umožní uzavřít honitbu nepřetržitě. Mohl byste vysvětlit, jak je to v současné době?

V současné době platí zákon 449 ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti, § 9 řeší omezení a zákazy dané v zájmu ochrany přírody. Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.To znamená, že uživatelé honiteb musí vždy o zákaz vstupu do určité části honitby požádat státní správu myslivosti pověřené obce a ta případně vydá rozhodnutí o zákazu vstupu.

- A jak by to mohlo být v případě navrhované novely?

V návrhu novely je tento paragraf naprosto stejný, jenom jsou upraveny některé nové pojmy jako „pachtýř" a podobně. To znamená, že postup bude naprosto stejný jako podle současného zákona.

- Mělo by podle vás pro myslivce smysl, aby byla honitba – lesy a louky se vším, co do ní patří – úplně uzavřená lidem, kteří třeba na ta místa chodí na procházky?

Pokud by se všichni lidé v přírodě chovali ohleduplně ke zvěři a volně žijícím živočichům, není potřeba žádných zákazů vstupu. Zejména v době hnízdění a kladení mláďat. Vždy rozhoduje orgán státní správy myslivosti.

- Mají lidé důvod bát se, že nebudou moci chodit na procházky do přírody?

Podle mého názoru ne.

- Jaký je váš názor na to, že by se měla zvýšit pokuta za narušení honitby z deseti na třicet tisíc korun? Stává se často, že ji někdo narušuje – případně jak?

Stejně by se měla zvýšit sankce za volně pobíhající psy nebo jiná zvířata. Narůstají počty případů, kdy třeba psi napadli v lese zvěř nebo napáchali škody?Pro ty, kdo zákon neporušují, není výše pokuty podstatná. Nejvíce v současné době porušují zákon, a to vjezd do lesů, jezdci na čtyřkolkách, terénních motocyklech, proti kterým jsou myslivci takřka bezmocní. Tady je v případě uložení pokuty navrhovaná výše na místě. Stejný problém vzniká s volně pobíhajícími psy. Životní prostor volně žijící zvěře se neustále zmenšuje, proto některé běžné druhy živočichů mizí nenávratně z přírody. Ano, narůstají případy, kdy volně pobíhající psi honí a zadáví zvěř. Je to hlavně chyba chovatelů, že psi nejsou dostatečně vycvičeni a neposlouchají svého pána.

- Novela by prý měla zavést i povinnost pro myslivce nosit reflexní prvky. Někde se už používají. Jaká je situace na Písecku?

Přistupují na to myslivci sami kvůli bezpečnosti?Na společných honech se z důvodu bezpečnosti uvedené reflexní prvky již několik let používají. Není to pro nás nic nového. Ve velké většině honiteb je to naprostou samozřejmostí u všech účastníků honu.

- Novela by měla řešit i přemnožení divoké zvěře, která působí škody zemědělcům. Ti by si nemohli nárokovat škodu na polích větších než třicet hektarů osázených jednou plodinou. Dalo by se zjistit, jak často, případně kolik peněz myslivci zemědělcům v posledních letech vyplácejí?

Tato změna je vyvolána současným trendem v zemědělství, kterým je velkoplošné hospodaření. Vysoké plodiny, například kukuřice, řepka a podobně poskytují v době vegetace pro zvěř ideální kryt a v případě velkých lánů jsou myslivci v případě lovu a snižování početních stavů zvěře bezmocní. Právě na těchto velkých osetých lánech vznikají ty největší škody zvěří na zemědělských pozemcích. Nájemci honiteb se zpravidla se zemědělci na náhradě škod většinou dohodnou, v opačném případě by rozhodl soud. Nemáme žádný přehled o výši škod v okrese Písek.

- Prý nově by měli myslivci stanovovat plán lovu, který budou schvalovat úředníci a jeho dodržení se bude muset dokazovat – například posíláním ocásků divokých prasat veterinářům? Co si o tom myslíte? Jak to funguje teď?

Plány lovu se tvoří každoročně na základě jarního sčítání zvěře a podle současného zákona o myslivosti se schvalují pro každou honitbu a předkládají orgánu státní správy myslivosti. Od 1. ledna letošního roku se u černé zvěře spolu se vzorkem vyšetření na trichnelózu odevzdává markant pírko neboli ocásek.

- V posledních letech v lesích přibývají závory, jak to vnímáte?Závory do lesů instalují vlastníci lesních pozemků hlavně z důvodu zamezení vstupu a snížení krádeží dřeva. Krádeží dřeva je v poslední době velký nárůst. Podle lesního zákona je do všech lesů zákaz vjezdu, mimo obecní komunikace. Toto se běžně porušuje hlavně v době houbařské sezony."