Šachta je doslova ptačím rájem (iuhli.cz)

Přímo v šachtě se dají najít velmi rozmanitá prostředí, která vyhovují různým druhům. Foto: Tomáš Malý

Pro mnohé je šachta jen pustina, kde po rostlinách a zvěři nemůže být ani stopa. Natož pak, že by si zrovna tohle místo vybrali za své hnízdiště ptáci. Opak je pravdou, s jarem to mezi uhlím ptactvem pravidelně ožívá. Mostecko je jedním z míst, kde se potvrzuje pro někoho možná paradoxní fakt, že mnoha druhům často i kriticky ohroženým ptáků se tu daří jen díky aktivní těžbě.

Zřejmě nejvíc jsou vidět ptáci, kteří hnízdí i na místech, kde byste to určitě nečekali. A nejde jen o chráněné lindušky nebo břehule, přímo na zakladači si ve Vršanech postavily hnízdo poštolky. "Vršanská uhelná samozřejmě musí mít přehled o tom, jací živočichové v území, kde těží, žijí. Vychází se z takzvaného biologického průzkumu, který se zpracovává každý rok. Pod dohledem externích odborníků společně s našimi specialisty je pak v potřebném předstihu navrhován postup, jak minimalizovat škody na rostlinstvu a živočišstvu v okolí šachty i přímo v dobývacím prostoru Vršanské uhelné," vysvětlila Bohumila Weihsová, technik životního prostředí společnosti.

Ohrožené druhy jsou pod kontrolou
Jednou z povinností je mimo jiné také monitoring ohrožených druhů ptáků. V současné době se tímto způsobem sleduje populace hned sedmi druhů. "Zřejmě nejohroženějšími druhy, které se tu vyskytují, jsou strnad zahradní a linduška úhorní. Zatímco strnadů jsme tu zaznamenali jeden pár, lindušek tu žije zhruba sedmdesát párů. Řadu ptáků jsme v minulosti okroužkovali, takže máme přehled o jejich pohybu. Právě se nám vrátil sameček, kterému už je kolem sedmi let, což je na tak malého ptáka naprosto úctyhodný věk, obvykle se totiž lindušky dožívají přibližně čtyř let," připomněl ornitolog Václav Beran, který monitoring ohrožených druhů ptactva ve Vršanech provádí. A třetím rokem pracuje na speciálním projektu, zaměřeném právě na sledování lindušek na šachtě.
A jak vlastně takový monitoring ptačích druhů vypadá? Ornitologové procházejí jednotlivé biotopy, kde ptáci žijí, a sledují jejich stav. Monitoring je základem pro zprávu určenou krajskému úřadu, který těžební společnosti vydal příslušnou výjimku ze zákona na ochranu přírody a krajiny. "Pro nás se jedná o povinnost obsaženou v Plánu otvírky, přípravy a dobývání. Každý rok se proto naši přípraváři scházejí s pověřenými odborníky, a v předstihu, ještě než ptáci začnou hnízdit, konzultují naplánované provozní činnosti," doplnila Weihsová.

Šachta se ptákům přizpůsobuje
Velmi známým, ale také kriticky ohroženým ptačím druhem, který se do Vršan také pravidelně vrací, jsou břehule říční. Ty si hloubí až metr hluboká hnízda do skrývkových řezů, které jsou pro ně vždy před příletem přichystány. Letos se břehule do svého hnízdiště vrátily ještě před koncem dubna, jejich počet se odhaduje na přibližně 500 párů. "Velmi početný je v okolí také například slavík modráček, jehož populaci se už třetím rokem snažíme spočítat. Odhadujeme, že se zde vyskytují asi čtyři stovky párů, což je v rámci celé republiky naprosto mimořádné. Ale daří se tu skvěle i dalším ohroženým druhům. To je případ bělořita šedého, jehož populace v okolí šachty představuje kolem dvou stovek párů. S klidem mohu říci, že jinde v republice v takovém počtu tyto ptáky nenajdete," doplnil Beran. Pro menší ptačí druhy je okolí šachet s divokou přírodou ideálním prostředím. Intenzivní zemědělská činnost jim totiž vadí a postupně proto z české krajiny mizí.
"Z větších druhů ptáků se tu vyskytují volavky popelavé, které sem ale hlavně přilétají za potravou, ze stejného důvodu na vnitřní výsypku přilétali čápi černí. Z dravců se už běžnými obyvateli Vršan staly poštolky obecné, které hnízdí i přímo na strojích. Zalétá sem i sokol stěhovavý, který hnízdí na komíně komořanské teplárny. Na Švermě běžně loví moták pochop, který hnízdí v rákosinách a občas se u Vrskmaně objevuje i jeho příbuzný moták pilich," vypočítal Beran.

Hluk ani stroje nevadí
Důvod, proč tu žije tak rozmanitý počet ptačích druhů, je prý prostý. Přímo v šachtě se dají najít velmi rozmanitá prostředí, která vyhovují různým druhům. Třeba vodouš bahenní nebo kropenatý tu sice nehnízdí, ale pravidelně se do Vršan vrací. Má totiž rád malé vodní tůňky a středně velké vodní plochy, ve kterých je kvalitní voda, nezamořená rybami. "Ptákům ruch šachty nevadí, zvyknou si na něj, stejně jako třeba na auta. Naopak je tu pro ně relativní klid a nehrozí jim žádné výrazné nebezpečí. Proto také dokážou hnízdit v bezprostřední blízkosti technologií, na funkčních strojích nebo rovnou u pásových dopravníků," vysvětlil ornitolog.
Podle Berana je spolupráce s Vršanskou uhelnou výborná. "Nejde ale jen o spolupráci odbornou, velmi nás těší také fakt, že už i sami zaměstnanci za námi chodí, zajímají se o naši práci a dokonce nám posílají fotografie."