Galerii ozdobí také kresby k Lišce Bystroušce (idobryden.cz)

Pocta Stanislavu Lolkovi, malíři a bývalému řediteli Slováckého muzea

Galerie Slováckého muzea ve čtvrtek 14. července v 17.00 otevře novou výstavu nejlepších prací jedné z výrazných osobností české výtvarné kultury a čelného představitele spolku Sdružení výtvarných umělců moravských SVUM. Hradišťská kurátorka Milada Frolcová představí obrazy Stanislava Lolka zapůjčené z různých galerií i soukromých sbírek z celé České republiky. Tato výstava se stane také drobným připomenutím Lolkova působení v Uherském Hradišti, kdy na počátku 30. let 20. století pracoval na postu ředitele Slováckého muzea.

Unikátní výběr prací
"Výstava je unikátním výběrem z prací, které byly veřejnosti představeny na velké reprezentativní výstavě v Domě umění Hodonín letos na jaře. Jedinečné kolekci věnujeme celé první patro galerie. Její název je: Stanislav Lolek (1876-1936) Rapsodie volné přírody a připomíná důležité etapy z Lolkova velmi rozsáhlého díla," informovala Milada Frolcová, pracovnice Galerie Slováckého muzea.
Lolek patřil do okruhu tzv. Mařákovy školy, tedy k významným představitelům české krajinomalby na počátku 20. století. Vedle Antonína Slavíčka byl také jedním z nejdůslednějších impresionistů. "Narodil se v Paloníně na severní Moravě, vystudoval Lesnickou školu v Písku a v letech 1889-95 pracoval v lesních revírech na Moravě a v Čechách," popsala Frolcová Lolkovu profesní dráhu, než teprve v roce 1895 započal studium na Akademii výtvarných umění v Praze v krajinářské škole Julia Mařáka a Rudolfa Ottenfelda a posléze na akademii v bavorském Mnichově. Před rokem 1903 cestoval, navštívil Slovensko, Drážďany, Berlín a Rusko. S J. Minaříkem a A. Slavíčkem Francii, Belgii, Německo a Dalmácii. V jeho dílech je znatelný vliv J. Uprky, realismu J. Kavána a secesní nostalgie A. Hudečka. Po návratu z Paříže se v letech 1907-17 Lolkův malířský rukopis zjemňuje a následně dochází ke změně malířského cítění.

Poprvé v historii
Kolekce obrazů, kreseb a grafik, ilustrací, které např. poskytla také Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Zlíně, Olomouci, Ostravě, Kutné Hoře ad., čítá více než 120 exponátů. Mnohé obrazy budou v Uherském Hradišti vystaveny zřejmě poprvé v historii. "V obecném povědomí je jméno Stanislava Lolka často spojováno s jeho tvorbou inspirovanou loveckou tematikou, neboť myslivost byla jeho celoživotní vášní," poukázala Frolcová v malém sále prvního patra, kde jsou představeny obrazy lesní zvěře. Návštěvníky možná překvapí také osobní věci z Lolkovy pozůstalosti, např. osobní předměty, rukopis jeho Loveckého deníku, do kterého si zapisoval své dojmy a zážitky z pobytů ve svém revíru na Slovensku a který později vyšel i knižně.

Ilustroval Lišku Bystroušku
Jméno Stanislava Lolka je známé také v souvislosti s Liškou Bystrouškou, jejíž literární podoba z pera Rudolfa Těsnohlídka vznikla právě na motivy kreseb Stanislava Lolka, které byly otiskovány na pokračování v Lidových novinách. "Zajímavostí této výstavy jsou originály kreseb k Lišce Bystroušce spolu s doprovodnými texty, které zaujaly právě Leoše Janáčka natolik, že vznikla jeho slavná opera. Více informací o Lolkově díle ve čtvrtek 14. července pak jistě zmíní ještě kurátorka hodonínské i hradišťské výstavy Ilona Tunklová z Galerie výtvarného umění v Hodoníně," uzavřela Frolcová.
K výstavě je vydán katalog, pohlednice s Lolkovými obrazy a nálepky. Slovácké muzeum rovněž připravuje na září doprovodné programy pro malé i velké návštěvníky. Výstava potrvá do 16. října.