Paběrkování je dobrá věc, jen se obě strany musí dopředu domluvit (Boleslavský deník)

Střední Čechy
Paběrkování je povolený sběr plodů nebo plodin po ukončení sklizně z polí a sadů. Jedná se především o brambory, zeleninu, ovoce a klásky.
Podle Jiřího Kožmína, soudního znalce v oboru zemědělství, se může jednat i o takzvané přepásání hospodářskými zvířaty.
"V dřívějších dobách bylo paběrkování zcela běžné, umožňovalo obživu nemajetným nebo chudým lidem a také určitou formu úklidu pole před orbou," vysvětluje soudní znalec.
Další klad odstranění posklizňových zbytků je podle něj i v tom, že se na nich neživí škůdci, škodná zvěř, nemnožily se škodlivé mikroorganizmy a vše se využilo. V současnosti se ale jeho původní význam posunul spíše k formě samosběru. Pěstitel si tak nemusí najímat brigádníky a zaměstnance. Když někdo z veřejnosti projeví zájem, je mu při splnění předem určených podmínek umožněn sběr pro jeho osobní potřebu. "Je ale potřeba odlišit polní pych, tedy krádež volně přístupného polního majetku, před sklizní. Spíše jde o druhotné škody rozšlapáním, zválením plodiny nebo rozlámáním větví," říká Jiří Kožmín s tím, že mnoho lidí takto paběrkuje zeleninu, ovoce, kukuřici a slunečnici. "Dříve tyto produkty sloužily především jak lidská potrava a jako krmivo pro hospodářská zvířata. Jak ale lidé od domácího chovu upouští, přesouvá se těžiště spíše na speciality. Například pro výživu voliérových ptáků."
Každý by si prý měl uvědomit, že přesto, že pozemek není oplocen, někdy i kvůli tomu, že to předpisy v zásadě neumožňují, jde o majetek, který někomu patří. "V neposlední řadě jde o to, že porost může být před sklizní chemicky ošetřen proti chorobám a škůdcům a že ještě běží ochranná lhůta. To je časové období, ve kterém nesmí být ošetřený produkt sklízen či konzumován. Dalším faktorem je i to, že pohyb ve vysokém, nepřehledném porostu v blízkosti sklízecí techniky může být velice nebezpečný," varuje Jiří Kožmín.
Značnou část produktů, které nevyhovují tvarem, velikostí nebo barvou od zemědělců nikdo nechce a protože jejich úklid je prodělečný, zůstávají na polích. "Proto se nyní často rozvíjejí občanské iniciativy pro záchranu potravin. Tyto spolky jsou prostředníky mezi zemědělci a zájemci z řad veřejnosti. Po souhlasu pěstitele zorganizují společné paběrkování produktů, které mají pouze vady na kráse, ale jinak jsou plnohodnotné," podotýká.
Problém s plýtváním potravin to podle něj sice zcela nevyřeší, ale za velmi užitečné považuje i fakt, že se do povědomí více lidí dostanou skutečné informace o tom, jak se co v zemědělství dělá či jak je to mnohdy riziková, namáhavá a časově náročná činnost.
"Opravdové zemědělství není jen pobírání dotací, které jsou ovšem natolik podmíněné plněním a kontrolováním mnoha povinností a závazků, že potencionální zájemce spíše odradí," dodává Jiří Kožmín, znalec ze středních Čech s tím, že přesto domluvené paběrkování považuje za užitečný způsob, jak hodně ušetřit,dozvědět se nové věci a udělat něco i pro svou fyzickou kondici.