Chřástal má jen malou šanci na tříletý život (Třebíčský deník)

Ornitologové se životem ptačích druhů na rybnících na Náměšťsku zabývají řadu let. Chtějí dokázat, že tamní prostředí má smysl chránit

Náměšťsko
Přibližně pětkrát do roka se nadšení ornitologové scházejí u jednoho z rybníků nedaleko Náměště nad Oslavou. Už deset let se tam snaží odhalit vztahy mezi ptačími druhy, přírodou a působením člověka.
Pracují pod hlavičkou Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Náměšťské rybníky. "Jde o území, kde je část Evropsky významnou lokalitou kvůli přítomnosti vzácné žáby kuňky. My se snažíme dokázat, že je to místo velmi důležité i pro řadu ptačích druhů," řekl předseda organizace Vojtěch Mrlík.
Před několika dny proto na místě jeho kolegové po tři dny a dvě noci stanovali. Nepřijeli však na výlet k táboráku, i když žít přímo pod korunami stromů je baví, hlavní náplní jim bylo chytání nejrůznějších ptáků.
"Používáme na to několik zařízení, hlavně nárazové ornitologické sítě a dále třeba takzvané sklopky, což jsou bedýnky, do kterých nastražíme návnadu, například červíka. Jakmile si pták zobne, vrátka se za ním zaklopí. Všechna odchytová zařízení jsou konstruována tak, aby to bylo pro ptáky co nejméně stresové," poznamenal Vojtěch Mrlík. "Všechna taky i proto každou hodinu kontrolujeme," připomněl Tomáš Růžička, člen České společnosti ornitologické, který s náměšťskými ochránci přírody spolupracuje.

NÁHODA A ÚSPĚCH
Právě při posledním kroužkování nedaleko Náměště se ornitologům podařilo při břehu jednoho z rybníků odchytit ani ne týdenní mládě chřástala vodního.
"To není běžné, to je přímo náhoda a velký úspěch," zaradoval se Vojtěch Mrlík.
Pro ornitology to nebylo nic snadného. Chřástalové totiž tráví hodně času hledáním potravy v rákosí při březích rybníků. Hustý porost pro ně skýtá značné bezpečí a v případě ohrožení se v něm umějí velmi hbitě pohybovat. Na rozdíl od člověka. "Ale musíme se tam vydat a odhadnout, kudy ptáci chodí, a kam tedy nastražit past. Tentokrát se to podařilo," připomněl Tomáš Růžička.
Odchyt na první pohled obyčejného černého kuřete s dlouhými nožkami a velkým zobákem je pro ornitology téměř senzací. Malému chřástalovi dali jedinečný kovový kroužek a doufají, že ho třeba ještě někdy u Náměště odchytnou. "Tím by se nám znovu potvrdilo, že se tady chřástalové, a nemusíme mluvit jen o chřástalech, cítí dobře, vrací se sem, hnízdí tady a zkrátka se jim zde daří. Jde nám o to dokázat, jací živočichové tu žijí a kvůli kterým má toto místo smysl chránit," vysvětlil Vojtěch Mrlík z Náměště. Každý odchycený pták dostává originální kroužek. Kdykoli v budoucnu z něj lze vyčíst, kdo a kde ho na nožku umístil. "Písmeno série i identifikační číslo je totiž jedinečné a shoduje se s tím, co zanášíme do elektronického systému. Tam se pak může každý ornitolog podívat a údaje o vlastních odchytech tam porovnávat s ostatními," popsal zoolog a předseda náměšťských ochránců přírody.

KAŽDÝ JE ORIGINÁL
Kromě písmena série, které zároveň určuje i velikost kroužku, protože ne všem druhům ptáků by vyhovoval jeho jediný průměr, a identifikačního čísla lze na každém najít také označení Národního muzea v Praze, které celou evidenci spravuje. Šance, že se ornitologové s okroužkovaným chřástalem ještě někdy setkají, je však hodně malá. Podle Vojtěcha Mrlíka je totiž přirozený úhyn mláďat tohoto druhu obrovský.
"Na jednom hnízdě jsme jednou našli dokonce i osm vajíček, přežít se ale podaří jen málo ptákům. Až 60 procent jich může zahynout hned v prvním roce života a z těch zbylých se třetího roku dožije třeba jen polovina. Zůstane tak zlomek z toho, co se vylíhne," upozornil Mrlík s tím, že nejvyšší zaznamenaný věk chřástala vodního v České republice činil šest let a dva měsíce.
Pro mladé chřástaly vodní přitom nejsou největším nepřítelem šelmy nebo pernatí dravci, ale divoká prasata. "Ta dokážou udělat obrovskou paseku a zanechat po sobě zdevastované hnízdo," mínil Vojtěch Mrlík.

JÁMY NA KAPRY
Tito stěhovaví ptáci podle něj také potřebují specifické podmínky, které se stávají čím dál více vzácnějšími.
Také to stojí za jejich poměrně malou populací, a to nejen na Náměšťsku. "Z rybníků se dnes dělají jámy na kapry, na ostatní živočišné druhy se moc nehledí. Přitom nejen chřástalové, ale i další druhy ptáků potřebují u břehů porost. Oblastí, kde tato zvířata žijí, ubývá," poznamenal Vojtěch Mrlík.
Na náměšťských rybnících, které se svými kolegy sleduje, prý v současné době žije maximálně několik desítek párů chřástala vodního a jeho stavy se v posledních letech nezvyšují. "Odhaduje se, že na celé Českomoravské vrchovině hnízdí 120, nanejvýš 200 párů," dodal Mrlík.