Zajíc jako ohrožený druh? Myslivci nevědí, zda je lovit (Olomoucký deník)

Křelov-Břuchotín
Vyhrát v myslivecké tombole zajíce polního a udělat si ho na smetaně. Tak na to můžeme brzy zapomenout. Populace kdysi běžného druhu je v některých oblastech na takovém minimu, že je v podstatě před vymřením. V těchto honitbách proto myslivci přestali zajíce lovit. Někteří odborníci jdou dokonce tak daleko, že navrhují zákaz honu na tohoto savce v České republice.
V Česku se za poslední sezonu ulovilo 36 181 zajíců. Jde o nejnižší úlovek, srovnatelný možná jen s čísly z roku 1997, kdy Moravu zasáhly ničivé povodně. Na Olomoucku, kde je 90 honiteb, si už myslivci nevystřelili na zajíce ve většině z nich. "Nějaké desítky kusů se ročně uloví odhadem v pětině honiteb. Na 100 hektarů na Olomoucku připadá jeden ulovený zajíc, a to jsme jich lovili i 300," popsal místopředseda okresního mysliveckého spolku a populační ekolog Jiří Zbořil.
V okrese žije nejvíce zajíců v oblasti Křelova-Břuchotína, Hněvotína, Těšetic a Senice na Hané. Plošně je to však katastrofa.
O životaschopné populaci mluví odborníci v případě, že na jeden hektar připadá minimálně 0,1 zajíce. "Dostali jsme se na 0,06. Kdybych byl ministrem zemědělství, zakázal bych zajíce střílet. Když vezmu globální čísla, je to pro mě ohrožený druh," varoval Jiří Zbořil.
Počty zajíců jsou podle odborníků tak nízké, že se jeho populace v Česku už několik let nestačí obnovovat. Zajíc je krátkověké zvíře a ač samice rodí pořád stejné počty zajíčků, a to čtyřikrát i vícekrát v roce, mláďata nepřežijí a nedospějí do reprodukčního věku. "Umírají hlady, žízní či kvůli mechanizaci. Nebo je uloví predátor. Mládě zajíce v dnešní krajině nedokáže přežít a vytvořit novou generaci," uvedl Jiří Zbořil.

MLÁDĚ NEMÁ ŠANCI
Zajíc patří mezi lesostepní zvířata, která ve druhé polovině minulého století hojně běhala po polích, loukách či okrajích remízků, kde si pochutnávala na zelené potravě, nejraději na jeteli a vojtěšce. "Při pohledu na velké monokulturní lány technických plodin a stále výkonnější mechanizaci, která dnes nemá lišty se záběrem šest metrů, ale osmnáct, a nejede osmikilometrovou rychlostí, ale až třicítkou, nám musí být jasné, že zajíc, hlavně mládě, nemá šanci," popisoval myslivec-ekolog.
Počty zajíců v přírodě ovlivňují také predátoři, kterých naopak přibývá a objevují se nepůvodní druhy. "Kolik je proti zajícům lišek, kterých se ročně uloví 80 až 90 tisíc, pak kuny, krkavci, straky a nově norek americký či mýval severní. Přibývá motáků, kterých tu tolik nebylo," vypočítával Zbořil největší nepřátele, kterým zajíci často neuniknou i přesto, že patří mezi mistry v běhu.
"Pokud se člověk nezasadí o zlepšení životních podmínek zajíce, jeho existence se nezlepší," uzavřel.