Státní veterinární správa vyzývá k prevenci před ptačí chřipkou. Migrující ptáci představují riziko (ararauna)

Osm měsíců od nahlášení posledního ohniska ptačí chřipky v České republice vydala Státní veterinární správa (SVS) varování před další vlnou této nemoci. Zatím jde o výzvu k prevenci spojenou s podzimní migrací stěhovavých ptáků, žádný nový případ nemoci nebyl nahlášen. "Migrující ptáci představují přirozený rezervoár virů ptačí chřipky a mohou být zdrojem nákazy pro chovy drůbeže. Jediným efektivním nástrojem, který brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti," uvedla SVS na svém webu. Na pozoru by však měli být i chovatelé papoušků, zvláště pak ti, co zároveň chovají okrasnou drůbež.

Nemoc se šíří hlavně trusem vodních ptáků
"Je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a s napájecí vodou, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek," popsal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. "Pro včasné rozpoznání nákazy je pak nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě." Aviární influenza, jak se ptačí chřipka správně označuje, se šíří především prostřednictvím trusu nakažených ptáků. V drtivé většině případů jde o vodní ptáky - labutě, husy, kachny, ale třeba i volavky.

K TÉMATU: Ptačí chřipka: Jak ochránit opeřené mazlíčky v domácnosti?
Nákaza se může šířit nejen přímým kontaktem chovaných ptáků s trusem nakažených jedinců, zejména pak pokud se dostane do krmiva nebo napáječek, ale také na podrážkách bot chovatelů, kteří mohou zbytky kontaminovaného trusu roznést po chovném zařízení. Ptačí chřipka se projevuje celkovou apatií ptáků, neschopností koordinace pohybů a hromadnými úhyny. Nebylo prokázáno, že by typy ptačí chřipky, které se vyskytují v Evropě, byly přenosné na člověka. V Asii se však objevily viry ptačí chřipky, které to dokáží a jen velmi těžko se s nimi bojuje. Proto jsou všechny nakažené chovy preventivně vybíjeny a okolí ohnisek výskytu ptačí chřipky bedlivě monitorováno.

Západní Evropa hlásí 40 nových ohnisek nemoci
"O tom, že nebezpečí nákazy je stále reálné, svědčí mimo jiné fakt, že od května přibylo v západní Evropě okolo čtyř desítek nových ohnisek nákazy. Nejvíce v Itálii, ale také ve Velké Británii, Belgii a Německu. Většina ohnisek vznikla od července do října. Je zřejmé, že výskyt viru není vázán jen na nízké teploty prostředí," varovala SVS. Česká republika zažila poslední vlnu ptačí chřipky začátkem letošního roku. Od ledna do března bylo postupně vyhlášeno 39 ohnisek nemoci v chovech drůbeže a virus byl potvrzen také u 52 uhynulých volně žijících ptáků v třinácti krajích. "Poslední ohnisko v malochovu drůbeže v Poseči bylo vyhlášeno 22. března 2017. Od tohoto data již k žádnému novému potvrzení nákazy v chovu nedošlo," konstatuje SVS.

ČTĚTE TAKÉ: Vysoce patogenní ptačí chřipka po deseti letech v Česku: zákaz výstav a trhů na jižní Moravě
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) zveřejnila v září oficiální prohlášení, které ji SVS zaslala v červnu a deklarovala tak, že je Česká republika od 23. června 2017 prostá aviární influenzy. "Tento krok je nesmírně důležitý pro uvolnění obchodování s drůbeží a drůbežími produkty s třetími zeměmi," upozornil mluvčí SVS Petr Vorlíček. Omezení, jež provázela výskyt ptačí chřipky v Česku, se však týkala i chovatelů exotického ptactva. SVS dočasně zakázala na celém území pořádání ptačích burz a výstav, přísnější pravidla platila pro dovoz a vývoz exotů do a z České republiky. Při likvidaci ohnisek ptačí chřipky byli začátkem letošního roku zlikvidovány i některé zájmové chovy papoušků a poštovních holubů.