Myslivci přijdou o honitby. Má to nalákat více lidí do lesa (Berounský deník)

Více otevřít lesy lidem, a tak získat mladou krev do řad myslivců. Takový cíl vyhlásil pověřený ředitel Jiří Groda, který odprosince vede státní podnik Lesy České republiky. Pomoci mu k tomu má plán odebrat některým spolkům pronajaté honitby,
proti čemuž nimrodi protestují. Podnik spravuje celkem 968 honiteb. Z toho 848 pronajímá spolkům. „Od příštího roku si chceme zpět do naší režie vzít čtvrtinu těchto honiteb ,“ řekl Deníku Groda.

Plán zdůvodňuje tím, že dostat se v současné době do nějakého mysliveckého spolku je prakticky nemožné. Přitom je
průměrný věk současných osmaosmdesáti tisíc myslivců pětašedesát let. „To chci změnit a nalákat do našich řad i mladé, kteří
budou dál pokračovat v myslivecké tradici. V tuto dobu mladší generace jen horko těžko shání místo v již existujících spolcích,“
podotkl.
Další motivací je podle něj i současný neutěšený stav v lesích. Ten nezpůsobila jen kůrovcová kalamita, ale také přemnožená
zvěř. „V minulosti jsme vysadili desítky milionů nových sazenic, ale poškozování dřevin zvěří je opravdu obrovské. To
nemůžeme tolerovat,“ dodal Groda.
Se záměrem už seznámil zástupce ministerstva zemědělství. Od jeho úředníků dostal ke svému plánu kladné stanovisko. „V
příštím roce tak některým nájemcům zkrátka neprodloužíme smlouvy. Honitby vybereme podle studie, na které spolupracujeme
pracujeme s Ústavem
pro hospodářskou úpravu lesů. Ostatně i ten upozornil, že je někde až čtyřikrát víc zvěře, než by v lese mělo žít,“ dodal
ředitel.
Se svojí vizí však nejspíš narazí u některých myslivců. Například předseda Mysliveckého spolku Bohumír Freiberg se bojí, že
les se v budoucnu stane rejdištěm samozvaných lovců. „V návrhu ředitele vidím pochopitelnou snahu o snížení počtu zvěře ,
ale obávám se, že by k tomu docházelo na divoko a povede to spíše ke genocidě. Dle mého totiž nebude k dispozici dostatek
kvalifikovaných lidí, kteří poznají, co je lovná a co chovná zvěř,“ uvedl Freiberg,
V koncepci také vidí problém v malé spolupráci mezi Lesy a spolky. „Nikdo nás s tímto plánem oficiálně nesrozuměl a některé
spolky už teď trnou, zda se jich bude změna týkat, či nikoliv.
I proto do svých řad nepřijímají nové členy,“ dodal Freiberg. Slova o genocidě ředitel Groda odmítl. „Případný lov chceme
umožnit nejen vypovězeným nájemcům, ale i mladší generaci myslivců .
Princip však chceme založit na postupném snižování počtů přemnožené zvěře a zároveň nováčky učit myslivosti jako takové,“
řekl.
Shovívavější k jeho plánům je Jana Sehnalová, jejíž rodina získala v roce 2016 titul Honitba roku. „Na jednu stranu ředitele
chápu. Dostat se nyní do nějakého spolku je opravdu těžké. Setkala jsem se i s případem, že vstup do něj byl podmíněn
zbrojním průkazem. To je však holý nesmysl. Lov je jen okrajovou částí myslivosti. Hlavní poslání je péče o krajinu,“ uvedla
Sehnalová, která se stará o honitbu ve Vinařích na Kutnohorsku.
Navrhla využít systém zážitkových lovů , kdy by lidé, kteří se o les starat nechtějí a chtějí si jen zastřílet, platili poplatek. „Mělo
by to být kontrolováno státem a z plateb by se dotovali buď dobrovolníci, nebo myslivci, kteří by se o les starali,“ nastínila
Sehnalová.
Princip chceme založit na postupném snižování počtů přemnožené zvěře a zároveň nováčky učit myslivosti jako takové, uvedl ředitel
Lesů ČR Jiří Groda.

Zdroj: Berounský deník, 19. 8. 2022