Zvěř potřebuje klid. Pro les jsou teď nejhorší zdivočelí lidé (Jihlavský deník)

Pokud má někdo zájem přispět něčím do krmelců, není to zakázané. Je při tom však zcela nezbytné dodržet určitá pravidla

Jihlavsko
Mrazivé dny posledních týdnů přidělávají starosti myslivcům. Ti teď mají hodně práce s dokrmováním lesní zvěře. To jim však komplikují bezohlední návštěvníci lesů. Navíc si zima už začíná vybírat svou daň - v úhynech zvěře.
Myslivci proto žádají o ohleduplnost lidí v lese.
"Při procházkách přírodou by měli využívat veřejných cest, a hlavně mít své čtyřnohé mazlíčky alespoň v okolí lesů na vodítku.
Po úprku před nebezpečím srnčí zaléhá a musí odpočívat. Na prochladlé zemi dostává okamžitě zápal plic a uhyne," zdůraznil Lukáš Maňo z Dolní Cerekve. Život lesních zvířat tedy může mnohem více ohrozit neohleduplné chování lidí než samotný mráz. "Zvířata v zimě hlavně odpočívají.
Při brodění sněhem a běhu ztrácejí podkožní tuk, a přicházejí tak o hodně energie. K doplnění energie a tuku potom potřebují mnohem více potravy," doplnil Kamil Jakoubek z Mysliveckého spolku Dobronín.
Myslivci se shodují, že přikrmování je jejich nejdůležitější činností v průběhu celého mysliveckého roku. "Zvěř žije během zimních měsíců ze svých tukových zásob. V zimě krmelce plníme hlavně senem," popsal situaci v okolí Hodic myslivec Roman Navrátil.
Zvířata se mrazivým podmínkám umějí dobře přizpůsobit.
Přes zimu výrazně omezují svou aktivitu a schovávají se hluboko v lesích. Žijí ve větších skupinkách. Až začátkem jara se zase rozdělí na menší stáda.

PŘICHÁZEJÍ O STRAVU
Pokud by si někdo myslel, že zvěř během zimních měsíců trpí hladem, tak je na omylu. Zvěř si na zimu každoročně dopředu utváří dostatečnou tukovou zásobu, aby ji přežila. Během ledových měsíců se už jenom dokrmuje. "S ubývající přirozenou potravou se zvířata musejí začít přikrmovat.
S koncem srpna o jídlo přichází bažanti a zajíci. Se zoráním polí ztrácí přirozenou stravu i ostatní zvěř," podotkl Jakoubek.
Zimní jídelníček lesní zvěře se skládá ze sena, ječmene a pšenice. Nechybí také sůl a minerály. Pokud návštěvníci lesa chtějí zvěři přinést něco dobrého na zub a vědí, kde se nachází krmelce, mají se držet základních pravidel. "Krmivo by mělo být kvalitní a důležité je, aby nebylo zkažené. Také by se nemělo přehánět množství," řekla Marie Deržmíšková, jednatelka Okresního mysliveckého spolku Jihlava. Bažanty potěší pšeničná zrna. Na ječmenu a ovsu si pochutnají daňci, jeleni či mufloni, ale může se jim přinést také kukuřice. Zajícům se mohou donést větve stromů ze zahrad. "Zajíců a bažantů je však v lesích okolo Jihlavy čím dále méně. Začíná být vzácností potkat je tady," dodala Deržmíšková. Lesní zvěři přijdou vhod také mrkve, jablka či kaštany.