V Orlických horách žije šest vzácných vyder (5plus2)

Přírodovědci sečetli vydry říční podle stop v zasněžené krajině Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

BARTOŠOVICE V O. h.
Zima umožnila ochranářům, aby se vydali po stopách vyder říčních v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory. Nyní tam žije šest dospělých jedinců a jedna ze samic s sebou vodí ještě dvě mláďata.
"Počty vyder se zdají být v Orlických horách ustálené. Společné stopování se nám podařilo zorganizovat i v roce 2013 a výsledek byl srovnatelný, napočítali jsme tehdy sedm dospělých jedinců a tři mláďata. Pravidelně nacházím vydry na Divoké Orlici, která tvoří jejich hlavní centrum výskytu v Orlických horách," říká zoolog Václav Pavel z rychnovské správy CHKO.
Do terénu vyrazilo ve stejnou chvíli patnáct odborníků, kteří prošli všechny vodní toky a plochy. "Pro stopování je potřeba splnit několik podmínek. Musí napadnout čerstvý sníh, aby byly vidět stopy z jedné noci, což umožní rozpoznat jejich dráhy a odlišit jednotlivé jedince. Musí být z velké části zamrzlé toky, aby vydra vylezla z vody na sníh či led a stopy udělala. A musíme zkoordinovat několik expertů, kteří stopy poznají, aby všichni vyrazili ve stejný den a stopy počítali. Letošní tuhá zima nám po letech umožnila takové stopování zorganizovat," popisuje zooložka Kateřina Poledníková z organizace Alka Wildlife.
Počet vyder v Orlických horách podle ní odpovídá prostředí horských pstruhových toků. Vydry jsou teritoriální zvířata, každá si hlídá svůj domovský okrsek. V horských oblastech se tak počty pohybují v rozmezí 3 až 4 dospělých zvířat na 100 kilometrů čtverečních. CHKO Orlické hory má 204 kilometry čtvereční.
Vydra je největší šelma obývající tuzemské toky a rybníky. Na zdejším území byla téměř vyhubena kvůli lovu, znečištění i regulacím toků. Zvířata se postupně začala vracet do přírody od 90. let a nyní se vyskytují na většině území republiky. Jde o chráněný druh.

Rybářům se šelmy nelíbí
Rybáři však návrat vyder neslaví. Dospělé zvíře sežere denně kilogram ryb. "Vím o jedné vydře. My nemáme ryby na řece asi tři roky, ani jsme před rokem už nevysazovali velké pstruhy, protože je to zbytečné. Vydra toho hodně sežere, ale jsou tu nejspíš i pytláci," říká jednatel místní organizace Českého rybářského svazu v Bartošovicích v Orlických horách Jiří Kozel.
Rybář si myslí, že vydry vysazují do krajiny ochranáři, ti to však odmítají. "Naše CHKO ani Agentura ochrany přírody a krajiny nevypouštěla žádné vydry. Kde bychom je sehnali? Je pravda, že zvláště rybáři vnímají vydru kontroverzně. Je to živočich lovící ryby a tato část společnosti v něm vidí konkurenta. Řešíme to, protože i lidé na horách mají své rybníčky a vydry jim třeba ryby sežerou. Snažíme se o osvětu. Pokud jsou škody na rybách, majitelé rybníků mohou žádat o náhradu škody u krajského úřadu. My k tomu píšeme protokol," vysvětluje vedoucí správy CHKO David Rešl.