Zákonitosti mezidruhového křížení: Medvěd „pizzly“ a jiná zmatení druhů (stoplusjednicka.cz)

Vznik nových druhů mezidruhovým křížením vrtal hlavou už vědcům v 19. století a poté, co vyšlo Darwinovo stěžejní dílo „O původu druhů přirozeným výběrem“, nabyla tato otázka na naléhavosti. Mezi jinými na ni hledal odpověď i brněnský mnich Gregor Johann Mendel ve svých pokusech s hrachem. Výsledkem jeho práce bylo odhalení základních principů dědičnosti, jež jsou známé jako Mendelovy zákony. 

Dnes víme, že mezidruhovým křížením nové druhy vznikat mohou. Poměrně běžný je tento mechanismus vzniku druhů u rostlin. Například pšenice setá je křížencem hned tří různých travin, konkrétně planě rostoucí pšenice Triticum urartu s mnohoštětem druhu Aegilops speltoides a mnohoštětemTauschovým (Aegilops tauschii). 

Mezidruhovým křížením vznikají ale i nové druhy savců. K druhům s tímto původem patří například severoamerický vlk rudohnědý (Canis rufus). Tato psovitá šelma se vyskytovala na rozsáhlém území na jihu USA. Pod tlakem člověka však začalo vlků rudohnědých ubývat a nakonec přežívali už jen v zajetí. Ochránci přírody vynaložili velké úsilí a prostředky na záchranu této šelmy. Přitom podrobili analýzám i dědičnou informaci vlka rudohnědého. Ty odhalily, že vlk rudohnědý vznikl relativně nedávno křížením vlka (Canis lupus) a kojota (Canis latrans). Po vysazení do přírody se toto podezření potvrdilo. Tam, kde se vlci rudohnědí dostávali do styku s kojoty, docházelo ke křížení obou šelem. Stejně tak se křížil v místech společného výskytu vlk rudohnědý s vlkem. 

 

• Celý článek naleznete zde.