Kvůli ptačí chřipce muselo být letos utraceno čtvrt milionu ptáků (ČTK)

Praha 20. dubna (ČTK) - Výběr informací o letošním výskytu ptačí chřipky v ČR (před čtvrt rokem, 21. ledna, se objevily první nové případy po necelém roce, a to na Písecku): 

- Ptačí chřipka se do České republiky vrátila po necelém roce, několik případů se naposledy vyskytlo loni v lednu a únoru, a to i v komerčním chovu na Pardubicku, v červenci však Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ale ptačí chřipka vrátila, poprvé byla 21. ledna potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku. O den později se objevilo ohnisko chřipky v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále šíří. Zprvu zasáhla jen malé chovy, veterináři tak většinou nařídili utracení maximálně desítek či několika málo stovek ptáků.

- V březnu se ale onemocnění rozšířilo také do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém a Středočeském kraji, celkem jich bylo zasaženo devět. Během uplynulého měsíce proto bylo vybito na 75.000 ptáků ze zařízení, kde firma chovala takzvané rodičovské kachny, které nesou vejce, z nichž se líhnou kachňata. Koncem března ptačí chřipka zasáhla velkochov slepic v Kosičkách na Královéhradecku. Ačkoli byla nákaza zjištěna v chovu asi 63.000 mladých slepic, které ještě nesnášejí vajíčka, v jedné hale, muselo být utraceno i dalších 111.500 nosnic, kde se nemoc neprokázala.

- V letošním roce se ptačí chřipka zatím potvrdila v osmi krajích, celkem pak bylo nutné v ČR ve velkochovech vybít více než 250.000 kusů drůbeže. Vedle Jihočeského se nemoc objevila dále ve Zlínském, Středočeském, Moravskoslezském, Královéhradeckém, Pardubickém a Plzeňském kraji a na Vysočině. Nedávno odhalili veterináři ohnisko ve Vodňanech na Strakonicku v malochovu s devíti slepicemi. V blízkosti tohoto ohniska se přitom nachází podnik Vodňanská drůbež, který je součástí koncernu Agrofert, a jedna jatka. V pondělí 19. dubna byly ohlášeny další dva záchyty nemoci u firmy Perena na Královéhradecku. Utraceno bude asi 14.000 kachen.

- Letos už bylo utraceno více ptáků než při v letech 2007 a 2017, kdy nemoc ČR také výrazně zasáhla. V roce 2007 byla vysoce nemoc objevena v chovech na Orlickoústecku kolem Vysokého Mýta. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. O deset let později veterináři nařídili usmrcení třeba více než 30.000 kusů drůbeže ve dvou chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. O zhruba 20.000 kachen přišla firma Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17.000 kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10.000 kusů drůbeže v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě.

- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné dva, nakažená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje i lehčí forma, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec.

- Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Na člověka se virus z ptáků přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

- Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání nebo při dalším zpracování masa. Zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i ty méně časté: například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

- V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 (tento kmen Světová zdravotnická organizace spojuje se stovkami úmrtí lidí po celém světě za poslední dekádu) objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil v letech 2007 a 2017 jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.