Se změnou času přibývá střetů se zvěří (ego!)

O tom, že doba říje přináší i vyšší počet kolizí s divokou zvěří, jsou řidiči celkem informováni, mnozí však netuší, jak riziko nehody ovlivňuje západ a východ slunce a změna letního času na zimní.

Biologické hodiny jsou v přírodě nastavené jasně. Na podzim se divoká zvěř páří, aby na jaře přivedla na svět potomstvo, které stihne během měsíců hojnosti vyrůst a zesílit natolik, aby přečkalo příští zimu. V zájmu zachování rodu tak putuje více než v jiná období a silnice, ale ani jiné nástrahy ji pak v tuto dobu mnohdy nezastaví. Ostatně všichni jsme jistě v souvislosti s morem divokých prasat zaznamenali obavy odborníků z toho, že jakmile období říje u divočáků vypukne, nepomohou ani důkladně instalované elektrické ohradníky. Příroda zkrátka zavelí a zvíře jde za svými pudy, překážkám a silnicím navzdory.
Statistiky vypovídají, že zvěř patří mezi druhé nejčastější viníky dopravních nehod na českých komunikacích, řadí ji tak hned za řidiče samotné.
Nejvíce srážek pak motoristé každoročně hlásí právě v říjnu, v listopadu a také v květnu.
Velmi zajímavé a pro řidiče i celkem důležité jsou ovšem informace vypovídající o tom, v jakém čase jsou rizika střetu nejvyšší. Ze statistik jasně vyplývá, že nejkritičtější doba nastává dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem.
Celoročně nejkritičtějším je období kolem 22. hodiny, během podzimu se však do popředí "nebezpečných časů" dostávají ranní hodiny, kdy počty střetů vozidel se zvěří vzrostou až čtyřnásobně.
Nemalý podíl na zvýšené nehodovosti má také změna času. Tu zvířata pochopitelně neregistrují a své návyky nijak nemění. Dopravní špička se při změně letního času na zimní více přibližuje době, kterou má zvěř přírodou vyměřenou na vyhledávání potravy, a nehod rapidně přibývá.
To potvrzuje i Miroslav Matějka z pojišťovny Generali: "Poslední tři měsíce roku jsou opravdu velmi příznačné - roste počet nehod, které řešíme. A to jak z povinného ručení, tak z havarijního pojištění. Typickým příkladem jsou střety se zvěří. Jakmile se změní letní čas na zimní, na silnicích i v pojišťovně je to znát. Zvířata tak silnice nejčastěji přecházejí v době největších ranních i večerních dopravních špiček a své udělá i tma, která padá rychleji. V říjnu a listopadu tak každý den řešíme v průměru deset škod denně, v nichž figuruje sražené zvíře."
Průměrná škoda, kterou Generali při střetu se zvěří letos zatím klientům vyplatila, se blíží částce 35 tisíc korun, škody však nezřídka bývají i podstatně vyšší a není ani výjimkou, že je při kolizi ohrožen nebo zmařen lidský život.
V českém právu jsou volně žijící živočichové definováni jako "obnovitelné přírodní bohatství" a je na ně nahlíženo jako na "věc ničí" (res nullius). Nelze proto uplatňovat náhradu škody na vozidle způsobené zvěří u jejího "uživatele", tím bývá většinou myslivecký spolek, ani u "držitele honitby" (honební společenstva, Lesy ČR apod.).
Škodu na vozidle není možné uplatnit ani v rámci standardního povinného ručení, a je proto namístě se pro tento případ připojistit.
"Motoristé mají na výběr ze dvou možností.
V Generali jsme byli první, kdo si závažnost těchto nehod uvědomil, a tak jsme před lety na trh uvedli připojištění pro střety se zvířetem. Je přitom jedno, jestli srazíte zvěř divokou, nebo domácí zvíře. Dnes ho máme automaticky ve třech ze čtyř variant povinného ručení a motoristé ho vyžadují. Z mého pohledu jde opravdu o užitečnou věc. U povinného ručení toto připojištění hradí škody do výše 100 tisíc korun. Podstatné je, že řešení nehody z tohoto připojištění se nijak nedotkne řidičova bonusu za bezeškodní jízdu," uvádí Miroslav Matějka.
Druhou možností je pak využití havarijního pojištění. Nejvyšší škody obvykle vznikají při srážkách luxusních aut s divočákem. Tady mohou jít škody do stovek tisíc korun. Ovšem pozor! Využití havarijního pojištění při řešení škod způsobených střetem se zvěří už podle sdělení Miroslava Matějky bonus ovlivní.