Lidé mohou pomoci vědcům sledovat vliv změn počasí na rostliny (ČTK)

Praha 28. února (ČTK) - Lidé v Česku mohou pomoci vědcům sledovat vývojové fáze rostlin, což má zlepšit pozorování dopadů změn počasí, znečištění nebo škůdců na přírodu. V tiskové zprávě to dnes uvedly Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které na projektu spolupracují. Lidé budou zaznamenávat třeba, kdy se u vybraných druhů rostlin objeví květy či opadají listy. Do sledování rostlin se bude moci veřejnost zapojit od jara přes web www.fenofaze.cz.

Sledování vývojových stádií rostlin, takzvaných fenologických fází, je podle ředitele Ústavu výzkumu globální změny Michala V. Marka nedílnou součástí studia dopadů klimatických změn. "Je zde významný a jasně zřetelný posun termínů fenologických fází do dřívějších dat právě v reakci na stav počasí," uvedl. Proto je podle něj dobře, že projekt Fenofaze.cz přibližuje problematiku změn klimatu široké veřejnosti.

Sledovat vývojové fáze rostlin bude moci kdokoli a bez speciálního vybavení. "Ten, kdo se k nám přidá, se poučí o zákonitostech, kterými se příroda řídí a poučí se o růstových fázích klíčových rostlinných druhů naší krajiny, ať jde o stromy, keře nebo polní plodiny," sdělila Lenka Bartošová z Akademie věd. "Pro každý druh, který sledujeme, je nutné zaznamenat termín daných fází vývoje - například rašení listů, kvetení stromů, zbarvení či opad listů nebo datum vzcházení či kvetení polních plodin," doplnila.

Díky získaným informacím o termínech vývojových fází rostlin pak mohou vědci mimo jiné sledovat odezvu rostlin na změny klimatu nebo monitorovat aktivitu pylových alergenů v ovzduší. Data také umožní lépe využít družicové snímky a odlišit proměny krajiny v důsledku nástupů vývojových fází od změn způsobených škůdci, chorobami či znečištěním. Údaje mohou rovněž pomoci zjistit, jak změny teplot ovlivňují nejen stromy a plodiny, ale třeba i hnízdění ptáků.

Sledování vývojových fází rostlin začalo v Česku podle ředitele ČHMÚ Marka Riedera již ve 20. letech minulého století. "Pozorování vhodně doplňují klimatická pozorování o sledování jejich dopadů na rostliny, což je velmi důležité pro zemědělství a lesnictví, ale i pro monitoring pylových alergenů v ovzduší," uvedl.