Nejen vlci. Na jehňata útočí i krkavci (Mladá fronta DNES)

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Pachatel, jenž bývá málokdy odhalen, a navíc ho chrání zákon. Krkavec.
Podle Tomáše Krajči z Agentury ochrany přírody a krajiny právě tento pták překvapivě stojí za některými útoky na ovčí stáda.
„Víme o útocích krkavců na pastvinách od chovatelů. Ovšem kolik jich ročně je, to přesně neodhadneme. Hospodáři se nám s těmito případy sice svěří, ale dokud nepožadují náhradu škody, data neevidujeme. Navíc z úředníků, kteří škody vyšetřují přímo na místě, málokdo pozná, že konkrétní kus napadli právě krkavci. I proto pro ně chystáme školení, aby se v této problematice lépe orientovali,“ uvedl Krajča, který má na starosti odškodnění pro postižené hospodáře.
Jak uvedl ornitolog Daniel Křenek z Českého Těšína, krkavci nenapadají dospělé kusy, ale pouze jehňata. „Občas se to stává. Krkavec neútočí sám, ale v hejnu. Jelikož nemá drápy, úlovek sežere na místě. Jehňata se ještě neumí bránit a jsou samá chrupavka. S dospělou ovcí by si neporadilo ani celé hejno krkavců,“ zmínil Křenek.

Myslivec Kamil Turek z Mostů u Jablunkova také potvrdil, že k útokům krkavců na ovčí stáda dochází. „Vím to od jednoho z našich chovatelů. Likvidovali mu jehňata, dokud ovce rodily na pastvině. Nyní je nechává pod střechou,“ sdělil Turek. Rozšíření zákonem chráněných krkavců trápí myslivce stále víc. Kromě jehňat útočí totiž i na malé zajíce i srnčata. Vyklovou jim oči a jazyk. „Krkavec navíc vybírá hnízda bažantů, koroptví a někdy i tetřevů,“ podotkl Turek, který zároveň jako lesník celorepublikově eviduje stavy zvěře.
Zmínil také, že zatímco dříve se krkavci vyskytovali jen v některých lokalitách, nyní jsou už po celé republice. „Lovit je mohou myslivci pouze v případě, když dostanou od organizací na ochranu přírody výjimku. Loni byla udělena na osm kusů. Přemnožená zákonem chráněná zvířata jsou někdy problém. Třeba taktéž chráněná sojka na hnízdech jiných ptáků páchá ještě větší škody než krkavec,“ dodal Turek.
Ornitolog Křenek však krkavce obhajuje. „Při nalezení mrtvého kusu nelze dokázat, zda třeba nešlo o úhyn, protože krkavci působí v přírodě jako zdravotní policie. Hodují na mršinách, a tím brání šíření nemocí. Často jsou proto také pozorováni na skládkách,“ vysvětlil Křenek.

Jana Gartnerová