Přihlásit

Se zadržováním vody pro zubry a divoké koně pomohou dvě nové tůně (stredoceskenovinky.cz)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Extrémní sucho letos zasáhlo i rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ochranářská společnost Česká krajina proto v závěru roku vytvořila na pastvině zubrů a divokých koní u Benátek nad Jizerou dvě nové tůně na dešťovou vodu.

„První tůně v této části rezervace jsme vytvořili již v roce 2015, předtím, než jsme do lokality přivezli divoké koně a zubry. Velmi dobře se osvědčily. Staly se po velkou část roku nejen vyhledávaným napajedlem pro velké kopytníky, ale i pro divoká prasata nebo srnčí zvěř. Začaly se v nich také vyskytovat vzácné druhy korýšů, jako listonoh letní nebo žábronožka letní,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Před třemi lety financoval vytvoření tůní Státní fond životního prostředí v rámci Operačního programu životní prostředí.

Nové tůně vznikly v rozšířené části rezervace. Mají přispět k tomu, aby zvířata rovnoměrněji využívala celý prostor pastviny a spásala vegetaci i v jejích odlehlejších částech.

I když tůně zachycují jen dešťové srážky a tající sníh, voda se v nich obvykle drží několik měsíců. Přestože v létě úplně vysychají, dokáží vzácní živočichové, jako listonozi a žábronožky, toto nepříznivé období přežít a ožijí znovu v době, kdy se tůně naplní vodou.

Rezervaci letos zasáhl čtvrtý rok sucha po sobě. I proto je vznik nových tůní jednou z cest, které pomohou zadržet vodu v krajině. V budoucnu chtějí ochranáři s budováním tůní v dalších částech rezervace pokračovat.
Bývalý vojenský prostor se v roce 2015 stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytovaly všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy: divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. I díky tomu má projekt celosvětovou publicitu na pěti kontinentech, mimo jiné v New York Times, Washington Post, BBC, Sicence, Der Standard a dalších médiích. Stal se tak celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.