Přihlásit

Přemnožení divočáci ničí pole (5plus2)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

JAKARTOVICE - Zemědělci z Opavska a Bruntálska se potýkají se škodami, které jim způsobuje černá zvěř. Dočkat se náhrady je často složité.

Obří škody a jen mizivá naděje na náhradu. Divoká prasata zemědělcům na Opavsku každoročně poničí až pětinu úrody. Ačkoliv podle zákona o myslivosti mají právo na odškodnění, ne vždy se dočkají.
„Zemědělcům chybí zákonná opora v náhradě za škody způsobené zvěří,“ říká Jiří Michalisko, majitel farmy v Jakartovicích. Před lety začal s chovem daňků a muflonů, pak se pro ně na přilehlých pozemcích rozhodl pěstovat a zpracovávat krmivo. To ale ničí divoká prasata. „Na území mé 40hektarové farmy se škody pohybují okolo 100 až 120 tisíc korun ročně. Divočáci poničí asi 15 procent výměry,“ popisuje.
Stejný problém mají i další zemědělci, protože divočáci ničí i pšenici či kukuřici. Někteří dokonce přestali vybrané druhy plodin pěstovat nebo rozorali travní porosty k jiným účelům. „Obecně je situace špatná. Platí to pro Krnovsko, Opavsko, ale i Osoblažsko. Náhrady škod na řadě míst nefungují, honitby se odvolávají a dochází na soudy,“ řekla předsedkyně regionální buňky Asociace soukromého zemědělství pro Opavsko a Krnovsko Pavla Löventhalová.

Náhrady jsou problém

Zemědělci mají oporu v zákoně o myslivosti, podle kterého je uživatel honitby povinen jim škody způsobené zvěří, ohlášené a vyčíslené do dvaceti dnů od jejich vzniku, uhradit. O náhradě se ale musí poškozený s uživatelem honitby dohodnout. „V případě, že se nedohodnou, řeší rozpor soud,“ naznačil další postup mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Myslivecká sdružení problém komentovat nechtějí. A když, tak anonymně. „Kde se chtějí domluvit a jsou schopní komunikovat, funguje to. Ať už formou různých opatření k zamezení pohybu divočáků, úhradou finanční nebo jinou náhradou. Někde se ale naopak soudí,“ popsal pod slibem anonymity jeden z mysliveckých představitelů z Opavska.
Že náhrady jsou problém, potvrdil i Jindřich Hrbáč z odboru životního prostředí opavského magistrátu. „Na základě poznatků z vedených správních řízení musí správní orgán konstatovat lokální neochotu zúčastněných osob jednat o náhradách či prevenci škod působených zvěří,“ sdělil.
Počty divokých prasat se pohybují celorepublikově nad optimálním stavem. Přesné stavy nejsou známé, vychází se například ze sčítání zvěře v honitbách. „Za objektivnější ukazatel vývoje početnosti populace se dá však považovat výše lovu. V posledních letech narůstá,“ uvedl mluvčí ministerstva Bílý.
Za loňský rok bylo v kraji odloveno nejvíc divočáků za posledních deset let. „Celkem 10 644 kusů černé zvěře, což je o 3 547 kusů více než v roce 2008,“ vyčíslila Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu.
V kraji je nejvíce divočáků právě na Opavsku a Krnovsku a také Vítkovsku a Bruntálsku. To potvrzuje i farmář Jiří Michalisko, který je zároveň aktivním myslivcem v příměstské honitbě Bruntál. „Prasata potkám při každé vycházce do lesa. Za dvaadvacet let, co dělám myslivost, se toto nestávalo,“ říká.

Žaneta Motlová

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.