Přihlásit

O medvěda stojí belgická zahrada (Mladá fronta DNES)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Konkrétní zoologická zahrada v Belgii má zájem o medvěda hnědého, který škodí na Valašsku a v Hostýnských vrších. Pokud se podepíše smlouva, bude zbývat jediné – odlovit medvěda.

ZLÍN

Zatím není zřejmé, o kterou zahradu jde, informace je to ale podaná oficiální cestou – o medvěda, který se toulá ve Zlínském kraji a přibližuje se k lidským obydlím, má zájem zoologická zahrada v Belgii.
„Deklarovala to zcela jasně. S ředitelem jednám osobně a mám i e-mailový příslib, že medvěda přijmou. Přesto ale nebudeme její jméno zveřejňovat, dokud nebude smlouvou podložená dohoda,“ řekl včera pro MF DNES šéf táborské zoologické zahrady Evžen Korec.
Informaci předal ministerstvu životního prostředí. Zástupce ministerstva jednal ve Zlíně s vedením kraje, odboru životního prostředí i zástupci Hnutí Duha, Českého svazu ochránců přírody a starosty obcí, kde medvěd škodil. „Dohodli jsme se, že primárně se jej pokusí odchytit,“ konstatoval po jednání hejtman Jiří Čunek.
Mimo jiné museli vyřešit problém, jak znovu otevřít odchytovou klec. Kraj už dříve upozornil, že je zavřená a zůstane tak, dokud neskončí správní řízení o odchytu. To by ale znamenalo odhadem měsíc čekání.
Tato varianta však padla. Znovu platí statut krajní nouze, a tedy není nutné čekat. „Klec znovu otevřeme na místě, kde je, a zároveň začneme vyhodnocovat informace z terénu, abychom našli, kam ji přemístit,“ uvedl odborník na velké šelmy z Hnutí Duha Michal Bojda.
Pro zvíře je v tuto chvíli zajištěné místo v záchranné stanici při zoo Hluboká nad Vltavou. Tam může zůstat několik měsíců. „Příslib umístění v belgické zoo zatím beru jako předběžný. Potvrzený jej nemám,“ dodal Čunek.
Zásadní otázkou je, kdo bude akci řídit. Ukázalo se totiž, že zcela chybí alespoň základní postupy v podobné situaci. Stát sice chrání medvěda jako ohrožený druh a proplácí případné škody, které způsobí. Řešení případu, jaký nastal ve Zlínském kraji, ale popsáno není.
Pro odchyt nyní vznikla expertní skupina s technickým zázemím na kraji. „Ozvali se nám i odborníci z různých částí republiky a nabídli pomoc,“ dodal jednatel Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Milan Orálek.
Pokud se nepodaří zvíře do klece nalákat, další možností je vystopovat je přímo v terénu a uspat narkotizační střelou. Dosud se o této možnosti mluvilo jako o nepravděpodobné, protože by se střelec musel přiblížit zhruba na dvacet metrů ke zvířeti.
V situaci, kdy platilo, že veškerá odpovědnost za odchyt zákonem chráněné šelmy leží na starostech obcí, které o něj požádají, to nebylo reálné. Nyní se ale ukázalo, že v tuzemsku jsou lidé s potřebnými zkušenostmi.
Takovým člověkem je třeba veterinář Lukáš Pavlačík, který spolupracuje se zoologickou zahradou ve Dvoře Králové nad Labem. Také ten je v kontaktu s ředitelem táborské zoo Korcem. „Je to jeden z nejzkušenějších lidí,“ uvedl Korec.
Pavlačík potvrdil, že je možné zvíře uspat i na větší vzdálenost. „Střílet na dvacet metrů je takzvaně na jistotu. S vybavením, které používám, se dá vzdálenost o něco prodloužit,“ řekl. I tak se ale bude muset dostat velmi blízko ke zvířeti.
Nutné je i správně odhadnuté dávkování narkotik, aby byl účinek co možná nejrychlejší. Obvykle se medvěd v takovém případě zaobírá samotnou střelou a snaží se zjistit, co se stalo. Nedá se ale spoléhat, že zareaguje právě tak.
„Může se stát, že zvíře po střele velmi rychle zmizí. A dohledávat ho v houštinách je pak hodně nebezpečné,“ naznačil Pavlačík.
Táborská zoo nabídla i pomoc s financováním odchytu. „Rozumím tomu, že na kraji se obtížně schvaluje uvolnění peněz. Kdyby to celé mělo padnout jen pro to, jsme ochotní ty náklady nést. Jestli nám je pak někdo vrátí, je jiná otázka,“ uvedl Korec. Jejich výši odhaduje mezi 150 a 200 tisíci korunami. Kraj zatím v první fázi vyčlenil 50 tisíc korun.
Odborníci se shodují na tom, že není možné, aby situaci, která nastala, řešili starostové obcí nebo úředníci na kraji. A také upozornili, že chybí prevence. Lidé z Hnutí Duha i vedení chráněné krajinné oblasti Beskydy už dřív varovali, že je potřeba zabezpečit stáda, která jsou velmi blízko lesa.
A medvěda v případě napadení plašit. To nyní potvrdil i Pavlačík. „Kdyby mu chovatelé dali najevo, že takto ne, velmi pravděpodobně by to pochopil. Ve světe jsou fungující metody, jak zabezpečit hospodářství před šelmami,“ podotkl.

***

„Medvěda uspíme ze 30 metrů“

Jednou z variant odlovu medvěda z volné přírody je, uspat ho narkotizační střelou. Jde ale o mimořádně nebezpečný úkol. Střelec se totiž musí dostat velmi blízko. V Česku ale jsou experti, kteří s tím mají zkušenosti. Jedním z nich je veterinář zoologické zahrady ve Dvoře Králové Lukáš Pavlačík. „Střílet se musí do oblasti lopatek nebo na krk. Když trefíme do tuku, nemusí střela vůbec fungovat,“ říká Pavlačík.

* Uspat jej přímo v terénu se dosud zmiňovalo jako nepravděpodobná varianta, protože se musí střílet z velmi malé vzdálenosti. Jak se to dá udělat?

Přímá narkotizace je vždycky problém. Ideálních je dvacet metrů. S vybavením, které mám, je to možné i ze třiceti metrů. To je sice pořád velmi blízko, ale dá se to řešit. Třeba tak, že se zvíře naláká krmením na místo, kde je třeba posed. Obvykle platí, že se nevěnuje tomu, co je nad jeho výškou. Nebo střílet z auta, pak ale bývá problém se přiblížit. Bude mít tendenci utéct, protože to je vzdálenost, která narušuje jeho osobní prostor. Proč se nedá střílet z větší dálky? Střela je poměrně těžká a má jiné balistické vlastnosti než běžný náboj. Stačí mírný závan větru nebo stéblo trávy a vychýlí ji to z trasy. Pak můžete minout. V ideálních podmínkách a v případě, že zvíře klidně stojí, se dá narkotizovat i z větší dálky. V terénu to ale nepředpokládám.

* Pokud taková varianta nastane, co bude největší problém?

Přiblížit se. Z toho, co vím, se chová pořád dost plaše a nemá tendenci zůstávat v blízkosti lidí. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby se chytil do pasti. V ní bychom ho uspali a přeložili do transportní bedny. To je důležité, protože se v ní nemůže zranit, zatímco v odchytové kleci ano.

* Hrozí, že se medvěd uloží k zimnímu spánku dřív, než se ho podaří odchytit?

Spíš ne. To by se muselo prudce ochladit, napadnout sníh. V současném počasí zůstane aktivní déle a bude se snažit nabrat víc tuku. I když zimní spánek by bylo to nejlepší řešení ze všech.

* Nebude se po probuzení chovat stejně?

Šance, že chování vymizí, tady je. V tomto věku je neustálený, nemá vlastní teritorium, a proto se stává, že škodí. Navíc nemá výchovu od jiných medvědů, protože v přírodě je jejich populace hodně roztříštěná. Na Slovensku se nelegálně odlovují trofejní kusy a mladé pak nemá kdo učit.

Petra Procházková

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.