Návrat velkých šelem působí problémy zemědělcům (Agrární obzor)

Do evropských lokalit se navrací druhy šelem, které byly dlouhodobě chráněny - např. projekty, jako je Natura 2000 pro zachování a obnovení některých ohrožených druhů a jejich stanovišť po celé EU. Jejich zachování a početní nárůst je úspěch, jenž však přináší nemalé sociálně-ekonomické problémy do venkovských oblastí a zemědělského sektoru zaměřeného na volnou pastvu dobytka. Škody spojené s výskytem velkých šelem dosáhly pro chovatele hospodářských zvířat rozsahu, který již nelze tolerovat.

Dokonce i v Belgii se po 100 letech vyskytl vlk, který (soudě podle rozborů DNA) pravděpodobně dorazil až ze Švédska. Kromě této psovité šelmy se jedná o medvěda hnědého, rysa ostrovida, bobra, vydru, rosomáka, některé druhy hus, kormorána velkého a jiné druhy zvířat chráněné podle programu Natura 2000, které byly z pohledu ekologů úspěšně navráceny do přírody EU. Zároveň však způsobují závažné škody v zemědělství a rybářství, rosomák je postrachem včelařů především na severu Evropy.

Copa–Cogeca chce zavést rychlé a spravedlivé kompenzace

V souvislosti s uvedenými problémy stanovila organizace Copa-Cogeca pro Evropskou komisi následující požadavky:

1) Zavést preventivní opatření: jediným možným řešením je aktivní řízení populace regulovaným odstřelem. Opatření, jako např. ploty, jsou nepraktické, pro farmáře příliš nákladné a nejsou vhodné do volné krajiny. Šelmy se je naučí překonávat. Pastevečtí psi jsou použitelní jen v horských odlehlých oblastech, jinak mohou způsobit sociální konflikty, případně zranění (turisté, sousedé).

2) Odškodnění - škody mají být hrazeny nejen za mrtvá zvířata po útoku predátora, ale rovněž za raněné kusy, proběhlé potraty, veterinární léčbu, a to i za škody způsobené na hlídacích pasteveckých psech. Dále musí být zohledněna ztráta produkce na hmotnosti a mléku u chovaných zvířat vlivem stresu a náklady práce při předcházení škodám způsobených predátory (hledání rozptýlených zvířat, budování plotů a údržba, noční hlídky).

3) Kompenzace - Copa-Cogeca vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby kompenzace byly za všechny přímé i nepřímé náklady vzniklé chovatelům, včetně času za práci farmářů při ochraně stád, likvidaci mrtvých těl atd. Kompenzace by měly být vydávány rychle, spravedlivě a jednoduchým způsobem, bez podmínek aplikovat jakékoliv preventivní opatření na místě incidentu. V případě pochybnosti by mělo být plnění vždy ve prospěch poškozeného zemědělce.

4) Biologická rozmanitost - pastva zvířat a pastorální zemědělství hrají zásadní roli v zachování biologické rozmanitosti a ochraně druhů. Pastviny, které se vyvíjely po staletí, jsou ekologickým a kulturním jměním a musí být zachovány. V mnoha regionech Evropy vede tlak velkých šelem k ukončení pastevní a chovatelské činnosti a opuštěné pastviny jsou zalesňovány. Trend v zemědělství je jasný - směřuje k volnému ustájení, které je pro ekologické zemědělství dokonce povinné. Konstantní útoky velkých šelem jsou stálým rizikem, proto celoroční venkovní ustájení zvířat, i když by bylo vhodné a žádoucí, často není možné.

5) Hybridizace - křížení mezi divokými vlky a domácími psy představuje významnou hrozbu nejen pro chov, ale je zásadní i pro ochranu vlků jako živočišného druhu ve volné přírodě. Národní orgány, by měly přijmout taková opatření, která zajistí odstranění těchto kříženců z vlčí populace.

Ochrana životního prostředí musí být v souladu s rozvojem venkova

Je nezbytné dohodnout se na definici „příznivého stavu“ pro zmíněné druhy predátorů v EU, zejména pro vlky. Proběhla četná jednání platformy EU nazvaná Lidé a velké šelmy, kde byla jasně vyjádřena stanoviska, zájmy, ale i obavy místních venkovských lidí, včetně soukromých zemědělců a chovatelů - zejména ovcí, koz a skotu, jakož i včelařů. Dialog s ochranáři však neprobíhal konstruktivně, převažovaly pouze jejich zájmy. Z toho důvodu Copa-Cogeca pozastavila účast na této platformě a v současnosti připomínkuje akční plán Natura 2000, kde jsou vysoká očekávání v rámci vývoje jednání o aktivním řízení populací některých volně žijících druhů. Ochrana životního prostředí a ochrana druhů musí být v souladu s hospodářským rozvojem ve venkovských oblastech a je nezbytné, aby tato opatření více zohlednila udržitelné a produktivní využívání půdy. V současnosti tuto problematiku řeší v Copa-Cogeca pracovní skupina pro velké masožravce v rámci Pracovní skupiny pro životní prostředí.