Díky vlkům je zvěř zdravější," říká ekolog (5plus2)

Vlk raději uteče, než aby zaútočil," říká Tomáš Krajča, který v Beskydech koordinuje Vlčí hlídky

BESKYDY
Kvůli jeho vášni pro vlky přezdívají kolegové Tomáši Krajčovi z Petrovic u Karviné Vlk. Muž po nich pátrá v Beskydech, koordinuje Vlčí hlídky a stará se o fotopasti. Říká, že zhruba před dvěma měsíci zachytila fotopast vlka na Jablunkovsku a vlčí stopy se našly na konci zimy v Dolní Lomné.
Přírodovědec a ekolog jinak působí v řadě organizací a spolků, které se věnují ochraně a monitoringu přírody, pracuje na řadě ekologických projektů a dokončuje doktorát na katedře ekologie. Přítomnost vlků prokázaly Vlčí hlídky v posledních letech na hřebenech i svazích nad Lomnou, Morávkou i Pískem na Frýdecko-Místecku. Většinou jde o samotáře. Podle Krajča se sice nějaký čas vykládalo o čtyřčlenné smečce, ale chyběl důkaz.
"Stopování vlka není jednoduché. Pokud ho nezachytí fotopast nebo se jeho přítomnost neprokáže v laboratořích z trusu, což nějaký čas trvá, nelze s jistotou říct, zda nešlo třeba o zdivočelého psa. Musíme se dívat, jak jsou stopy uspořádané, a jít v nich delší dobu. Pes pobíhá cik cak, vlk míří rovně. Pokud jsou vedle zvířecích stop i lidské a ještě k tomu stejného stáří, mohl to být člověk, který vedl psa na vodítku," vykládá přírodovědec.
Ukazuje přitom video z Kokořínska, kde tamní členka Vlčí hlídky zažila neobvyklé probuzení. Ještě ze spacáku natočila zvědavého vlka, který pobíhal kolem ní a zřejmě zkoumal, co to na zemi leží. "Podobný zážitek bych si jednou přál zažít i tady," doufá Krajča.
Dodává, že dat kolem šelem už má z Beskyd shromážděných hodně. Stoprocentními se však dají nazvat pouze ta, kdy přítomnost vlka prokáže genetika, kdy se najde mrtvé zvíře nebo ho zachytí fotopast. V druhé skupině jsou takzvaná slabší data. Ekolog mluví o trusu před vyšetřením, který pravděpodobně ukazuje na vlka, o hlášení nějakého odborníka o nálezu stop, například lesníka či myslivce, nebo o vlastním pozorování. "Lidé nám volávají často, že tam a tam viděli šelmu, a občas i pošlou fotky, za což jsme rádi. Bohužel záběry nebývají kvalitní a zkušenosti laiků jsou malé, proto této třetí skupině zpráv říkáme nedůvěryhodná data," popisuje Krajča a vyvrací i zažité mýty o vlcích.
"Traduje se, že v každé smečce funguje alfa samec a samice. Jsou to jen povídačky vzniklé pozorováním uměle vytvořených smeček z dospělých jedinců v zoologických zahradách. Smečka, to je mamka, taťka, mláďata rok stará a letos narozená. Četl jsem vědecké pojednání, že právě vlčí uskupení ovlivnilo vývoj člověka. Když si začal domestikovat vlky, přenesl model vlčí rodiny do lidské," vysvětluje.

Za lidský strach může Červená karkulka
Na strachu z vlků se, jak podotkne Krajča, podepsala pohádka o Červené karkulce. Lidé si ho nesou z dětství. "Vlk na nás nezaútočí. Neudělá to ani tehdy, když mu budou pytláci krást mláďata nebo je raněný. Má v povaze zafixované, že je lepší tisíckrát zdrhnout než být jednou mrtvý. Před první světovou válkou se několik útoků na člověka odehrálo, ale tehdy za to mohla rozšířená vzteklina. Jenže to by útočila i nakažená veverka," říká muž.
Vlk má podle jeho slov pro přírodu velký význam. "Srnčí, jelení zvěř a divočáci se díky nim více hýbou, nezdržují se jen na jednom místě a netloustnou. Tím pádem jsou zdravější. Logicky to všechno napomáhá obnově lesa. Zvěř se přemisťuje a sežere na každém kousku lesa něco, čímž obnoví porosty, zpevní břehy a zamezí erozi," zdůrazňuje Krajča s tím, že je vlk takový ekosystémový inženýr.
Mimo jiné loví slabé a nemocné kusy, což je pro populaci zvěře obrovským přínosem. Požíráním mršin brání rozvoji nemocí.
Přírodovědec vzkazuje všem lidem, aby dali vědět, pokud někde zpozorují návnady od pytláků, včetně GPS místa. "Když narazíte na stopy a jakýkoliv znak, který může svědčit o přítomnosti vlka, budeme rádi, když nám nález a místo vyfotíte s nějakým měřítkem, třeba bankovkou, a spolu s GPS pošlete na selmy.cz," dodá Krajča.
Výskyt vlků v Česku Původně žil vlk v téměř celé Eurasii a Severní Americe od pásma severských tunder až po jižní polokouli. Nyní je však jeho areál v důsledku pronásledování podstatně zmenšen. V ČR trvale zatím obývají vlčí smečky CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, severní Čechy, Broumovsko, Krušné hory a Šumavu. Jedinci se objevují v Beskydech, Bílých Karpatech, na Jesenicku nebo na Vysočině. Jeho většímu rozšíření do dalších částí republiky brání zejména ilegální lov.
ZDROJ: WWW.SELMY.CZ