Je jich tu čím dál víc, na Šumavě mají z jejich návratu radost. Jak se chovat a co nedělat, když potkáte vlka (krajskelisty.cz)

Přítomnost smečky divokých vlků na území Národního parku Šumava vede Správu k přehodnocování dlouhodobě zažitých principů péče o jelení zvěř na území, které má ve správě. Stanovuje se nové území, kde nebude probíhat lov jelení zvěře a zároveň bude připravena nová koncepce přezimovacích obůrek, do kterých se zvěř stahuje v zimním období.

Území, kde pracovníci Správy NP Šumava nebudou od nové lovecké sezóny lovit, bude plochou o velikosti přesahující 7000 hektarů v přímém sousedství Národního parku Bavorský les. Je to území, které je většinou bezzásahové, lov i doprava ulovené zvěře je tam velmi složitá a mnohde úplně nemožná. A také je to území, kde působí vlčí smečka. Ta regulaci zvěře z části zvládne místo nás," vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Vlk je kriticky ohrožený druh
Podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je vlk obecný, společně s medvědem hnědým, zařazený mezi kriticky ohrožené druhy šelem. Jejich ochrana je tedy velmi přísná a důsledná. Přitom i velmi obtížná, protože takové šelmy potřebují velký prostor pro svůj život. Nestačí jim žádná přírodní rezervace. Vlčí smečka může své teritorium rozšířit na desítky kilometrů čtverečních. Vlci se tak musí naučit působit i na kulturních územích obydlených lidmi. Což znamená další ambiciózní cíl ochranářů - naučit lidi změnit postoj a pohled na vlky.

Maximální klid pro vlky
"Naším cílem je vytvořit dostatečně velké území, ve kterém bude mít smečka maximální klid, kde nebude mít loveckého konkurenta a bude tak mít dostatek potravy v pro vlka přirozeném prostředí. Slibujeme si od tohoto opatření i to, že bychom tak mohli minimalizovat útoky této smečky vlků na hospodářská zvířata, což ale pochopitelně úplně vyloučit rozhodně nemůžeme. Zejména, předpokládáme-li, že se početnost vlků bude na Šumavě dále zvyšovat," předestřel plány Pavel Hubený.

I Evropská unie drží ochrannou ruku
Tímto územím Správa NP Šumava navazuje na území bez lovu v Národním parku Bavorský les, které tam už existuje. I proto Národní park Šumava při jeho tvorbě velmi úzce spolupracoval s bavorskými kolegy. Němci jsou předními ochránci a zastánci návratu vlků do přírody. Nejinak se k tomu staví i Evropská unie a to projektem NATURA 2000, která ochraňuje právě vlka obecného, medvěda hnědého a rysa ostrovida. Všechny tyto šelmy jsou ohrožené a vyžadují zvláštní přístup.
"Ona ta spolupráce je v této oblasti opravdu velmi intenzivní. Teď nás totiž čeká další krok, kterým je příprava nové koncepce přezimovacích obůrek pro jelení zvěř. Tato zařízení jsou jak na Šumavě, tak i v Bavorském lese a s ohledem na vlčí smečku, která začala lovit na celém území, se musí přístup k zavírání zvěře do obůrek v zimním období změnit," doplňuje Pavel Hubený.

Ochrana jelení zvěře
Pracovníci územních pracovišť totiž registrují pohyb vlků v okolí obůrek, jejichž rozloha přesahuje i více než deset hektarů. Uvnitř některých zařízení byly nalezeny zbytky mladých jelenů, které vlci ulovili a proto jsou tato místa pod neustálým monitoringem, sleduje se chování jelení zvěře a navíc se obůrky postupně otevírají, takže se jeleni dostanou do volného prostoru o několik týdnů dříve, než je obvyklé.
"Příchod vlků a usídlení smečky těchto predátorů, kteří loví spárkatou zvěř, nás vede k myšlenkám přehodnotit péči o zvěř včetně role přezimovacích obůrek. Vše připravujeme s kolegy z Národního parku Bavorský les, s nimiž budeme hledat společné řešení," vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

Konec mysliveckých orgií
"Změnil se ale také přístup k chovatelské přehlídce trofejí, kterou Správa NP Šumava každoročně připravovala. Na území NP se jelení zvěř nechová pro svou trofejovou hodnotu, ale loví se především z důvodu ochrany lesa. Lov samců stejně jako velikost trofejí pro nás tedy není prioritou, a proto státní správa myslivosti nerozhodla o konání chovatelské přehlídky trofejí, která se tak letos neuskuteční." doplňuje Jan Kozel.

Velmi složitý systém se vlky zjednodušil
Lov má na území NP Šumava jednu zásadní funkci - regulaci početnosti jelení zvěře, která do loňského roku neměla přirozeného nepřítele. Kvůli tomu musela Správa každoročně navyšovat lov až na více než 1100 ulovených kusů jelení zvěře za poslední loveckou sezónu. Přezimovací obůrky zase měly zajistit to, že zvěř se s příchodem zimy a sněhu do nich stáhla, kde byla krmena a nezpůsobovala tak škody na lesních porostech.

Jak je to s vlky v celé republice
Vlci se pomalu stahují. V roce 2014 byla potvrzena první pozorování vlků na našem území. Přicházejí k nám převážně z Polska a Německa. A to díky tomu, že si rozšiřují svá teritoria. V CHKO Kokořínsko byla potvrzená první rozmnožující se smečka vlků. Broumovský výběžek následoval hned poté, potvrzena rozmnožující se smečka. Krušné hory se mohou pyšnit dvěma smečkami. V loňském roce se potvrdily dohady o tom, zda žijí vlci i ve Šluknovském výběžku. Jeden pár se štěňaty tam prokazatelně je.
 
Co dělat, když vlka potkáte?
V celé Evropě je přibližně 20 000 vlků. Za posledních 50 roků došlo jen ke čtyřem zabitím vlky. Všechny případy se odehrály ve Španělsku. Vlk je v zásadě velmi plachý, přesto se nevyhýbá lidským obydlím. K tomu jej mohou vést dva důvody. Buďto si značkuje teritorium nebo hledá potravu, kterou právě u vás nachází. Co dělat? Nic, zalezte domů. Až vlk odejde, zlikvidujte případný zdroj potravy, který k vám vlka láká. Pokud se bude vlk vracet opakovaně, zavolejte odborníkům. Nebezpečí také vzniká, když vlk najde zalíbení ve vašem psovi. Začne docházet na námluvy. Pokud to zjistíte, pokuste se psa po odchodu vlka držet doma.
 
Co rozhodně nedělat
Vlk vypadá jako pes. A tak někteří z nás mohou mít tendenci vzít rendlík a do rendlíku vlkovi nasypat granule a následně jej lákat. V takovém případě se ovšem budete chovat velmi nezodpovědně. Jednak vám bude hrozit bezprostřední nebezpečí, že vás vlk pokouše. Nepokouše-li, začne si pomalu uvykat na to, že je krmen. Vlk není pes. Nelehne si za pár týdnů ke kamnům a nebude vám dělat podušku. To nebezpečí nezkrotné vlčí povahy v něm bude i po padesátém rendlíku granulí. Nekrmit, nesnažit se jej lákat, pokud možno se střetu s vlkem vyhýbat. A to i domnělí krotitelé šelem, kteří si o sobě myslí, že nějakého hafana přeci zvládnou. Není hafan jako hafan.