Nedostatek vody hubí obojživelníky i zajíce (Příbramský deník)

V krajině ubývá voda, vysychají tůně i potoky. Pro záchranu obojživelníků se staví tůňky. Myslivci budují napajedla pro drobnou zvěř a ptáky.

Příbramsko
V krajině je abnormální nedostatek vody, který likviduje chráněné obojživelníky, ale i další zvířata. Každým rokem mizí z mnoha míst kdysi zcela běžné druhy obojživelníků. Kde dříve byly kaluže nebo tůňky plné čolků a žab, je dnes téměř mrtvo. Řada drobných nádrží je už brzy zjara téměř bez vody. A každým rokem je to horší. Velký vliv na úbytek rozličných vodních nádrží má i člověk. S těžkou technikou se rozjezdí kaluže, které mnoho let využívali obojživelníci k rozmnožování. Odvodňování krajiny způsobují i neuvážené zásahy do vodního režimu jako je například pokračující meliorace mokřadů v lesích i volné krajině.
"Čolci, ale i jiní obojživelníci skutečně ubývají. Jedním z důvodů je pochopitelně rapidní úbytek drobných tůněk nebo neobhospodařovaných rybníčků. Dalším problémem je obrovský tlak na vodní nádrže intenzivním chovem ryb a odbahňováním," vysvětlil zoolog příbramského muzea David Fischer. "Podívejte se po krajině. Kdejaký potůček nebo strouha je zmeliorovaná, a když spadne nějaká voda, ihned odteče. Krajina má stále menší schopnost vodu zadržet," uvedl Petr Chlumecký, hospodář mysliveckého sdružení v Malé Hraštici na Dobříšsku. Místní myslivci vidí dokonce za snižováním stavů drobné zvěře také nedostatek vody a rozhodli se, že pro zvířata vyrobí šest napajedel v přírodě.
"Mají pravdu. Například zajíc je silně vázaný na své teritorium. Pokud je sucho, není schopen si najít vodu mimo území, kde žije. Podobně je to s jinými druhy zvířat," potvrdil jednatel Okresního mysliveckého spolku v Příbrami Milan Kubů a doplnil, že v sedlčanském sdružení, jehož je členem, také dělají napajedla. "Bohužel jedno, které jsme zkušebně dělali v lese, je vyschlé už teď v dubnu," dodal Kubů.
Přírodě pomáhají i ve Hvožďanech. Obecní úřad se zoologem Davidem Fischerem vybudoval dvě jezírka v louce v místě zvaném Hlinovna. Obec dostala státní dotaci z programu péče o krajinu ve výši 40 tisíc korun, kterou využila na vybagrování tůněk a odvoz více než 80 náklaďáků zeminy. Tůňky, které vznikly v místě, kde se v minulosti pálily cihly z jílu, mají především zajistit budoucnost obojživelníkům.
Na Hvožďansku to nebyl první pokus pomoci přírodě. Před lety bylo ve spolupráci se zoologem Davidem Fischerem obnoveno kolem patnácti tůněk v bývalé pískovně u Vacíkova. "Hvožďansko je oblastí v rámci okresu, určitě i kraje a dost možná i v republice, mimořádně cennou oblastí, kde je zatím stabilizovaná populace mnoha druhů obojživelníků. Dalo by se tu najít až 12 druhů," připomněl zoolog, o jak cennou lokalitu se jedná. Na Hvožďansku lze najít jinde už vzácné nebo dokonce chybějící druhy žab, jako jsou rosničky, kuňky, blatnice, ropuchy obecné i zelené a několik druhů skokanů. Vedle toho tu žije čolek horský, obecný i velký. Vybudované tůňky poslouží nejen pro obojživelníky, ale i pro mnoho dalších druhů živočichů, buďto jako napajedla nebo jako vhodné prostředí pro život.
"Navíc každá zadržená voda v krajině je dobrá. V současné době máme podané žádosti o budování dalších tůněk," dodal Fischer. Pokud se podaří získat dotace, vznikne tůň na Belině u Sedlice. Další nádrž bude vybudována ještě na Hvožďansku a také v Lázu.

KAREL HUTR

Foto - Na vysoušení krajiny asi nejvíce doplácejí různé druhy obojživelníků. Čolci snímek vlevo) obývali ještě nedávno kdejakou kaluž s vodou. Vzácnější druhy žab jako je na dalším snímku blatnice skvrnitá už mnoho životního prostoru v krajině pozměněné člověkem, nenachází.

Snímky: Deník/Karel Hutr, David Fischer