Bažanti už smějí do Evropy (Domažlický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Mnichov/Bažanti odchovaní v Mnichově smějí do Evropy. Tamní myslivci už mají všechna potřebná povolení a náročný chov by se jim konečně mohl začít vyplácet.
Zatím se místní bažantník Josef Johánek stará o sedm desítek slepic a deset kohoutů bažantů obecných, ale i zlatých a králováků . Každý den sbírá v "obůrkách" vejce a už v těchto dnech očekává nové přírůstky. "Investovali jsme dvaatřicet tisíc do pořízení druhé líhně. Vše je plně automatické," pochvaluje si předseda Mysliveckého sdružení Pod Lysou horou Jaromír Pánek.
I když jsou obě líhně s kapacitou až pět set vajíček automatické, je i tak kolem bažantů práce dost. "Chodím sem každé ráno a večer. Je třeba posbírat vejce, doplnit speciální směs krmiva pro mladé a staré bažanty, ale hlavně se nesmí zapomenout na vodu a písek pro lepší trávení. Pěstujeme si sami topiamburu, ta jim moc chutná a dokonce ji chceme vysadit i do revíru pro zvěř," popisuje Johánek starost o deset chovných hejn. V péči o bažanty se kromě něj střídají ještě další dva lidé. Čerstvě vylíhlá kuřata čeká několikadenní pobyt pod zářičem ve vydesinfikovaných prostorách, v kruhu z fólie. Vejde se jich sem asi stovka. Za rok tu chtějí odchovat devět set bažantů.
Jejich chovem se v Mnichově zabývají už od roku 1978, kdy koupili bývalou slepičárnu. "Takže zkušenosti už nějaké máme, ale pořád to není stoprocentní. Vždycky se něco najde a pak se musí za veterinářem," dodává Johánek, kterému dva vypuštění bažanti "chodí" na jeho zahradu. Obírají mu prý mandelinku z pěstovaných brambor. I to svědčí o tom, že se mnichovským nimrodům plány na návrat bažanta do přírody daří.
Kromě nemocí představují pro lidmi odchované bažanty nebezpečí i predátoři. Především lišky a kuny. Kvůli nim chovají v obůrkách i perličky, které v případě nebezpečí křičí. Ale ani tohle nestačilo, když před lety udělala prasata v plotě bažantnice díru a dovnitř vnikly kuny. "Do rána byla stovka bažantů pryč," vzpomíná bažantník. Před pytláky pak pětihektarovou bažantnici hlídá poplašné zařízení.
Mnichovští jsou zřejmě posledním sdružením na Domažlicku, které líhne a odchovává vlastní bažanty. "Závidí nám všichni okolo. Vždyť si sami dokážeme zazvěřovat naše honitby," říká Johánek.
O zánik bažantnic v regionu, zejména té největší v Horšovském Týně, se podle myslivců postarala obava z ptačí chřipky a také ekonomické důvody. Třeba koutští myslivci bažantí kuřátka dodnes kupují. "Je to hodně náročné. Kromě toho, že zazvěřujete honitbu, to jiný význam nemá. Spíše se na tom prodělá. Je totiž otázka, jak se vyvede chov, mohou do toho přijít nemoce. Navíc jsou tihle domácí bažanti hodně náchylní a nejsou plaší," říká koutský myslivec Václav Duffek.
Mnichovští se na prodej zatím nechystají. "Nevyplácí se to. Snad kdyby se něco povedlo vyvézt," domnívá se předseda sdružení, které se snaží vrátit bažanta do přírody. Několikaleté snažení už přináší výsledky. "Bažanti se tady začínají po dvaceti letech objevovat. Je na to příhodná doba, hospodaří se jinak, vznikají znovu remízky," dodává Pánek.
VÁCLAV TAUER
Foto - MNICHOVSKÝ BAŽANTNÍK Josef Johánek kontroluje svoje svěřence několikrát denně. Ani to ale není záruka úspěchu.
Foto - Deník/Václav Tauer
Zatím se místní bažantník Josef Johánek stará o sedm desítek slepic a deset kohoutů bažantů obecných, ale i zlatých a králováků . Každý den sbírá v "obůrkách" vejce a už v těchto dnech očekává nové přírůstky. "Investovali jsme dvaatřicet tisíc do pořízení druhé líhně. Vše je plně automatické," pochvaluje si předseda Mysliveckého sdružení Pod Lysou horou Jaromír Pánek.
I když jsou obě líhně s kapacitou až pět set vajíček automatické, je i tak kolem bažantů práce dost. "Chodím sem každé ráno a večer. Je třeba posbírat vejce, doplnit speciální směs krmiva pro mladé a staré bažanty, ale hlavně se nesmí zapomenout na vodu a písek pro lepší trávení. Pěstujeme si sami topiamburu, ta jim moc chutná a dokonce ji chceme vysadit i do revíru pro zvěř," popisuje Johánek starost o deset chovných hejn. V péči o bažanty se kromě něj střídají ještě další dva lidé. Čerstvě vylíhlá kuřata čeká několikadenní pobyt pod zářičem ve vydesinfikovaných prostorách, v kruhu z fólie. Vejde se jich sem asi stovka. Za rok tu chtějí odchovat devět set bažantů.
Jejich chovem se v Mnichově zabývají už od roku 1978, kdy koupili bývalou slepičárnu. "Takže zkušenosti už nějaké máme, ale pořád to není stoprocentní. Vždycky se něco najde a pak se musí za veterinářem," dodává Johánek, kterému dva vypuštění bažanti "chodí" na jeho zahradu. Obírají mu prý mandelinku z pěstovaných brambor. I to svědčí o tom, že se mnichovským nimrodům plány na návrat bažanta do přírody daří.
Kromě nemocí představují pro lidmi odchované bažanty nebezpečí i predátoři. Především lišky a kuny. Kvůli nim chovají v obůrkách i perličky, které v případě nebezpečí křičí. Ale ani tohle nestačilo, když před lety udělala prasata v plotě bažantnice díru a dovnitř vnikly kuny. "Do rána byla stovka bažantů pryč," vzpomíná bažantník. Před pytláky pak pětihektarovou bažantnici hlídá poplašné zařízení.
Mnichovští jsou zřejmě posledním sdružením na Domažlicku, které líhne a odchovává vlastní bažanty. "Závidí nám všichni okolo. Vždyť si sami dokážeme zazvěřovat naše honitby," říká Johánek.
O zánik bažantnic v regionu, zejména té největší v Horšovském Týně, se podle myslivců postarala obava z ptačí chřipky a také ekonomické důvody. Třeba koutští myslivci bažantí kuřátka dodnes kupují. "Je to hodně náročné. Kromě toho, že zazvěřujete honitbu, to jiný význam nemá. Spíše se na tom prodělá. Je totiž otázka, jak se vyvede chov, mohou do toho přijít nemoce. Navíc jsou tihle domácí bažanti hodně náchylní a nejsou plaší," říká koutský myslivec Václav Duffek.
Mnichovští se na prodej zatím nechystají. "Nevyplácí se to. Snad kdyby se něco povedlo vyvézt," domnívá se předseda sdružení, které se snaží vrátit bažanta do přírody. Několikaleté snažení už přináší výsledky. "Bažanti se tady začínají po dvaceti letech objevovat. Je na to příhodná doba, hospodaří se jinak, vznikají znovu remízky," dodává Pánek.
VÁCLAV TAUER
Foto - MNICHOVSKÝ BAŽANTNÍK Josef Johánek kontroluje svoje svěřence několikrát denně. Ani to ale není záruka úspěchu.
Foto - Deník/Václav Tauer
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.