Příroda je plná mláďat (Nedělní Blesk)

Jsou roztomilá, připomínají chundelaté kuličky z jemné srsti nebo peří. Leží si jen tak v trávě nebo v keřích a vypadají bezbranně a opuštěně. Mláďátka všeho druhu. A že jich letos příroda nadělila požehnaně. Duben a květen jsou sice každoročně měsíci vzniku nového života, ale to, co se děje letos, není podle myslivců vůbec obvyklé.

Mláďat je totiž letos podle Českomoravské myslivecké jednoty spousta. Možná i kvůli velmi mírné zimě a teplému, předčasnému jaru. Louky, lesní palouky a houštiny jsou plné života. Skrývají se v nich novorozená stvořeníčka, čekající na své matky. V přírodě totiž mláďata začínají provázet dospělé až poté, co zesílí a zvyknou si na prostředí. To není hned, ale až po několika dnech nebo i týdnech. A právě tuto dobu tráví mláďata v úkrytu, bez matek. Ty se zatím někde pasou nebo odpočívají opodál a v pravidelných intervalech své potomky přicházejí nakrmit. Znamená to, že žádné z mláďat, které v přírodě najdeme, není osiřelé ani opuštěné. Naopak. Tím, že ho vezmeme do rukou a politujeme, odsoudíme malého tvorečka k smrti. Lidský pach od něj matku spolehlivě odežene a bez její péče zahyne. Nechme tedy mláďata na svých místech. Neberme jim život, který zatím ani nestačila začít žít...

Foto - Tři mláďata puštíka obecného vyhodil z hnízda silný vítr, a tak skončila v záchranné stanici pro zvířata ve Voticích. Kdyby je jejich "zachránce" místo toho vrátil do hnízda, udělal by nesrovnatelně lépe. I na zemi by ale rodiče svá mláďata krmili až do doby, kdy by začala létat.

Foto - Divokých kachňátek se do dlaně vejde i pět najednou. Jsou od narození samostatná při krmení a to může svádět k tomu, že se dají lehce ochočit. Omyl! Matka je v noci zahřívá svým teplem. Když chybí, uhynou na zápal plic.

Foto - Srnčata nosí lidé myslivcům nebo ochráncům přírody nejčastěji. Pokud ještě sají mléko, jsou tak odsouzena k smrti. Kozí mléko, vylepšené sunarem nebo kouskem másla (mateřské srnčí mléko je velmi tučné), mu nestačí.

Foto - Bažantíci se o sebe postarají od vylíhnutí z vajec. Potřebují živočišnou potravu, semena trav a plevelů začnou zobat až ve stáří dvou- tří týdnů. Matka od nich není nikdy daleko. I když bažantí kuřátka uvidíme o samotě, je to mylný dojem. Zbytek hejnka i s matkou je určitě skryt nedaleko a čeká, až člověk odejde.

Foto - Vzácný včelojed předčasně vylétl z hnízda a zůstal na zemi. Lidé ho zanesli ochranářům přesto, že by se o něj jeho rodiče dokázali postarat a že to v přírodě není nijak výjimečná situace.

Foto - Liščata jsou neposedná a i když vyrůstají v noře, často od ní utečou při zkoumání okolí. Pozor - už mají zoubky, dovedou kousnout a mohou přenést i vzteklinu nebo jiné choroby. To se může týkat i jiných zvířecích mláďat.

Foto - Malým divokým prasátkům říkají myslivci "markazíni" . Ale pozor! Jejich matka, bachyně, od nich nikdy nebývá daleko a je mimořádně útočná. Dokáže zabít i psa.

Foto archiv Českomoravské myslivecké jednoty a Ochrana fauny ČR

(rap)