Masakr žiraf ve Dvoře Králové (ČT 1)

Moderátor
Je to příběh obestřený fámami a tajemstvím. Před dvaatřiceti lety dva myslivci v gumových oblecích přes noc utratili největší stádo žiraf, které kdy kdo choval v zajetí. Státní veterinární správa dodnes odmítá kdysi utajený případ ze Zoo ve Dvoře Králové oficiálně vysvětlit. A trvalo několik let, než se Kateřině Zachovalové podařilo přesvědčit jeho přímé účastníky, aby vystoupili před kamerou.

Václav Čermák, bývalý ošetřovatel žiraf:
Ta krutá noc, tu nevymaži z paměti. Abych vám pravdu řekl, kdybych nestál před tím mikrofonem a kamerou, tak bych nejradši utekl. A nebude to možná dlouho trvat a zabrečím si.

Autor
Václav Čermák se po 32 letech vrací na místo, kde 29. dubna 1975 během jediné noci postříleli největší stádo žiraf na světě, které kdy kdo choval v zajetí. Bylo jich 49.

Václav Čermák, bývalý ošetřovatel žiraf:
Tady vlastně v půl desátý večer padla první rána. Nemohl jsem se hnout, protože tady bylo stádo, který jsme postupně posílali na smrt. Až krom toho největšího samce, toho šohaje, který někde v těchto místech potom přecházel z toho pavilonu a nechtěl prostě za žádných okolností vyjít, tak odvedl stádo na popravu a pak padnul sám.

Autor
Byl to velkolepý plán bývalého lesníka a vášnivého lovce Josefa Vágnera. Světové safari v Podkrkonoší namísto provinční zoologické zahrady. Ředitel zoo Vágner sám jezdil chytat exotická zvířata do africké divočiny, i žirafy.

Josef Vágner, tehdejší ředitel zoo (archivní záběry ČT):
Je na ně zvláštní pohled, když se řítí stepí, a když za nimi jedete džípem. Člověk by očekával nějaký hluk, ale kupodivu je takové zvláštní ticho.

Autor
Na jaře roku 1975 některé žirafy onemocněly. Tehdejší veterinář zoo Milan Stehlík měl podezření na kulhavku a slintavku a nahlásil to Státní veterinární službě. Ne všichni s ním ale souhlasili.

Zdeněk Vágner, syn Josefa Vágnera:
Já osobně si myslím, že jim nebylo nic, protože ony tohle na jaře měly vždycky, ty zduřelý sliznice.

Zdeňka Vágnerová, vdova po Josefu Vágnerovi:
Bylo to ze špatného krmení. Ono nebylo dobrý krmení vždycky už k jaru, a tak měly rozpíchaný ty tlamy.

Autor
Po několika týdnech přísné karantény přišlo otřesné rozhodnutí a Josef Vágner se narychlo vrátil z expedice.

Zdeňka Vágnerová, vdova po Josefu Vágnerovi:
My jsme se setkali u té zadní vrátnice a přes plot jsme si takhle chtěli dát k sobě jenom ruce. Ten, co tam hlídal, ten estébák, zařval, že k sobě nesmíme. Myslím, že jsme oba brečeli.

Václav Čermák, bývalý ošetřovatel žiraf:
Já jsem se ho ptal: "Pane inženýre, prosím vás, co můžu dělat?" On říká: "Nemůžete dělat nic!"

Autor
Státní veterináři lidem řekli, že žirafy musely zemřít kvůli nebezpečné nákaze. Kdyby se rozšířila, museli by vybít dobytek široko daleko. Ale nepředložili žádný důkaz a málokdo jim uvěřil. Vágner si až do své smrti myslel, že se mu někdo mstil.

Zdeňka Vágnerová, vdova po Josefu Vágnerovi:
Manžel žádal veterinární správu, ředitele, aby nám dali nějaký stanovisko. Do dneska nám nikdo neodpověděl.

Autor
Případ by asi navždy zůstal zahalen tajemstvím, kdyby se o něm náhodou nedozvěděl britský novinář Jonathan Ledgard.

Jonathan Ledgard, dopisovatel týdeníku The Economist:
Pro mě to byl příběh o mnoha úrovních zajetí. Samozřejmě o zajetí zvířat, ale i o zajetí lidí v bývalém Československu. Na začátku jsem měl spoustu špiónských představ, jako že možná byl v žirafách ukryt mikrofilm. Absurdní nápady.

Autor
Pravda byla střízlivější než špiónské romány. Hned tři pamětníci nezávisle na sobě po letech prozradili, že žirafy skutečně měly slintavku.

Autor
Jaký ten typ slintavky to byl?

Jaroslav Vít, tehdejší okresní veterinář:
No SAT.

Autor
A odkud jste se to dozvěděl?

Jaroslav Vít, tehdejší okresní veterinář:
Ze Státní veterinární správy.

Autor
A pamatujete si, že vám teda opravdu řekli: "Je to teda SAT, musíme to...

Jaroslav Vít, tehdejší okresní veterinář:
O tom se nesmělo mluvit, že to je SAT.

Autor
SAT1 je africký typ slintavky. V Československu proti němu nebyly vakcíny, a tak by opravdu nezbývalo, než vzácné stádo vybít.

Autor
Věříte, že vám to někdo někdy ještě vysvětlí?

Zdeňka Vágnerová, vdova po Josefu Vágnerovi:
Nevěřím. Ale jsou lidi, který by to mohli.

Autor
Jedním z nich je profesor Václav Kouba. Až po letech přesvědčování o případu promluvil. Kouba, tehdy hlavní epizootolog, o utracení stáda rozhodoval.

Václav Kouba, bývalý hlavní epizootolog:
V životě jsem neviděl tak těžkou slintavku, kde nám zůstávaly v ruce celý ty stržený sliznice z jazyka uvolněný, no to byl hrozný obraz.

Autor
Pokud by se to rozšířilo, co by to znamenalo?

Václav Kouba, bývalý hlavní epizootolog:
Katastrofu, národní katastrofu, jako v Anglii.

Autor
Kouba dodnes nechce potvrdit, že šlo o SAT1. v rámci utajení totiž Československo neposlalo vzorky na potvrzení diagnózy do referenční laboratoře v Anglii.

Václav Kouba, bývalý hlavní epizootolog:
Posílat z Východu na Západ vzorky nejnebezpečnějšího viru, který patří do biologických prostředků, nechat si to tam potvrzovat, kde je jistota, v té době, kde je jistota, že to bude stoprocentně pravda?

Jonathan Ledgard, dopisovatel týdeníku The Economist:
Československá vláda, politbyro, tehdy spáchaly další zločin, protože to utajily před lidmi, utajily to před mezinárodními úřady a porušily mezinárodní právo.

Autor
Československo totiž nákazu nenahlásilo Mezinárodnímu úřadu pro nákazy zvířat v Paříži.

Václav Kouba, bývalý hlavní epizootolog:
V těch mezinárodních ročníkách je to tam vedeno jako poslední slintavka u nás v roce 75. Každý rok je to v celosvětový ročence.

Autor
Podle úřadů Československo jednu slintavku skutečně nahlásilo, jenže evropský typ A u dobytka na Mělnicku.

Václav Kouba, bývalý hlavní epizootolog:
Podívejte se, těch slintavek je stovky, tak jsme to tam nedali nebo já nevím.

Zdeněk Vágner, syn Josefa Vágnera:
Jestli si tohle někdo vzal na svědomí, tak to je největší kriminálník na světě.

Autor
K utajení přispělo, že si státní veterináři nedokázali vysvětlit, kde se nákaza vzala. Žirafy ji nejspíš dostaly od buvolů, známých vironosičů. Ale v době studené války vzniklo okamžitě podezření na západní sabotáž.

Václav Kouba, bývalý hlavní epizootolog:
Jak je možný, že zrovna ta nejcennější zoologická zahrada byla postižena? Proč zrovna tam? Proč zrovna ty nejcennější zvířata, jenom, právě ty žirafy? Proč zrovna tam? Proč to bylo přesně před prvním májem, kdy se desítky tisíc lidí normálně jezdily dívat do zoologický zahrady? Přesně načasovaný. I ta inkubační doba, jak akorát to vyšlo.

Autor
Šokující ale je, že ani po pádu komunismu veterinární úřady smrt žiraf oficiálně nevysvětlily.

Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy:
Tehdy bylo vysloveno podezření na slintavku a kulhavku, proto tam k té smutné události došlo. Nic k tomu nemůžeme dnes říci.

Autor
Státní veterináři dnes nechtějí přiznat, že šlo o africký typ, ani že jejich předchůdci nákazu nenahlásili. A současné ředitelce zoo to řekli jen tak mezi řečí.

Dana Holečková, ředitelka Zoo Dvůr Králové:
Vstoupila jsem do kanceláře, objednala jsem se tam, že chci vlastně získat povolení na vakcinaci našich zvířat, a bylo mi sděleno, že skutečně poslední slintavka a kulhavka v této zemi byl rok 1975 a byly to žirafy v naší zoo.

Zdeněk Vágner, syn Josefa Vágnera:
Tak proč to neodtajní už po tolika letech? Vždyť to můžou odtajnit a můžou ty dokumenty ukázat, ty výsledky těch testů.

Autor
I kdyby se tak stalo, paní Vágnerová a její syn Zdeněk se to už nedozví. Zemřeli dřív, než se nám podařilo přesvědčit všechny pamětníky, aby vystoupili.

Moderátor
Víc se do dnešního pořadu nevejde, ale už natáčíme další kauzy, které vám představíme příští týden. Tak na nás nezapomeňte, díky za pozornost, na shledanou a hezké dny.