Kostel na Prašivé je poutním místem (Týdeník Frýdecko-Místecko)

Kostel svatého Antonína Paduánského je dřevěná stavba, která se nachází na Prašivé.

Vyšní Lhoty
Dřevěný kostel byl založen hrabětem Jiřím z Oppersdorfu v roce 1640 na vrcholu Malé Prašivé.
Ještě téhož roku byl zasvěcen svatému Ignáci z Loyoly - oblíbenému patronu hraběte.
O jeho založení panuje také legenda. Podle pověsti byl prý se svým doprovodem na lovu jelenů. V loveckém zápalu se vydal po stopě postřeleného zvířete a ocitl se sám na vrcholu Prašivé. Byl pěšky a opřen o mohutný strom se postavil proti raněnému jelenovi, vystřelil po něm, ale jelen se stejně na hraběte rozběhl a uvěznil jej mezi svým parožím. Náraz byl tak silný, že se paroží zarazilo do kmene stromu a ani jeden z nich se nemohl osvobodit. Hrabě prožil krušné chvíle, než ho vyprostili.
Z vděčnosti pak nechal postavit na Prašivé dřevěný kostelík.
Od roku 1673 je věnován památce svatého Antonína Paduánského. Kostel se stal poutním místem. Každým rokem k němu chodily stovky lidí z celého Těšínska. Původně příslušel frýdecké farnosti, ale od roku 1791 spadá pod farnost v Dobré. V roce 1836 obyvatelé vesnice Vyšní Lhoty požádali, aby byl kostel rozebrán a přenesen do jejich vesnice. Sami kostel neměli. Dobrozemská farnost a obyvatelé okolních vesnic ale nesouhlasili.
Farář František Stáhala nechal kostel opatřit, tehdy ještě neobvyklým, bleskosvodem. Za doby faráře Jana Kittricha byla položena nová dřevěná podlaha namísto dosavadní cihlové a pořízeny nové varhany nákladem těšínského řádu alžbětinek.
Na odpusť měl přijet kardinál Jiří Kopp, kníže arcibiskup vratislavský. Ten jel poprvé po novém ocelovém mostě nad Morávkou mezi Vyšními Lhotami a Raškovicemi, na který přispěl nemalou částkou a který až do svého zničení na konci druhé světové války nesl jeho jméno.
V roce 1907 byla znova opravena věž, do které byly vloženy drobné mince a listy popisující historii i dobovou opravu kostela.
V roce 1930 se při sundání vnitřního obložení stěn zjistilo, že roubený plášť kostela je poškozen hnilobou a lesním mravencem. Ještě téhož roku byl kostel opraven. Původní malba faráře Františka Stáhaly byla zamalována. Po Mnichovské dohodě měl kostel náležet Polsku - regionální tisk vyzval obyvatelstvo k poslední pouti ke svatému Antoníčkovi, která se konala v neděli 13. listopadu roku 1938.
Po požehnání frýdeckého děkana Brablece se pouť změnila v protestní shromáždění proti polskému záboru nejen Prašivé. Druhý den byly veškeré cenné věci, včetně varhan, převezeny do kostela v Dobré. V červnu roku 1939 se tradiční pouť konala ve Vyšních Lhotách za hostincem.
Poutníkům z protektorátu byla účast na poutích na Prašivé zakázána. Roku 1940 bylo konání poutí na Prašivé definitivně zakázáno. Na konci druhé světové války byl kostel dvakrát zasažen dělostřeleckým granátem. Oprava proběhla rychle. A tak se pouť na Malé Prašivé po pěti letech mohla konat znovu.