Veterináři a myslivci varují: Nesahejte na mrtvé divočáky (Havlíčkobrodský deník)

Opatření proti šíření moru prasat zasáhla i Vysočinu. Nálezce uhynulého zvířete může dostat dva tisíce

Vysočina
Současné počasí tomu zatím nenasvědčuje, ale už za několik dnů začne slunce lákat k jarním vycházkám.
Veterináři a myslivci však upozorňují na možnost, že lidé na sklonku zimy narazí na uhynulá zvířata. "Na mrtvé zvíře se v žádném případě nesmí sahat," varují veterináři.
Rizikový je nyní zejména kontakt s divočáky. "O nálezu mrtvého prasete v našem regionu je vždy nutné informovat Krajskou veterinární správu pro Kraj Vysočina. To je dlouhodobě platné pravidlo," uvedl ředitel krajské veterinární správy v Jihlavě Božek Vejmelka s tím, že regionální kontakty jsou dohledatelné na webových stránkách. Po pracovní době je k dispozici krizová telefonní linka 720 995 209.

AFRICKÝ MOR STRAŠÍ
Hlavním důvodem opatření je africký mor prasat. Ten se na Vysočině dosud nevyskytl, ale jako téma rezonuje na Zlínsku. Tam rozšířili oblast postiženou nákazou a veterináři opakovaně upozorňují: Pokud někdo při procházce v přírodě nalezne uhynulého divočáka, musí být opatrný.
Když uhynulý kus objeví člověk, který není myslivec, veterináři kontaktují mysliveckého hospodáře konkrétní honitby, v níž bylo zvíře nalezeno. S ním pak domlouvají další kroky.
Musí totiž společně zajistit odběr vzorků nejen na africký mor, ale taky na klasický mor prasat. Přičemž s kadáverem, neboli tělem uhynulého zvířete, lze manipulovat jen za určitých podmínek.
Proč je nutné být natolik opatrný? "Prevence není nikdy dost. Ano, africký mor se sice na Vysočině dosud nevyskytl a na člověka se nepřenáší, ale jen když budeme důslední, vyhneme se v budoucnu problémům v celé republice," komentoval situaci předseda Okresního mysliveckého spolku Třebíč Tomáš Sedláček.
"Africký mor je vysoce infekční. Tam, kde se vyskytne, ho může člověk přenést například do domácího chovu prasat. Proto je opravdu vždy důležité s nalezeným uhynulým zvířetem v přírodě nemanipulovat a počkat na úvodní pokyny veterinářů," vysvětlil Sedláček.
Vzorky z Vysočiny vyšetřuje Státní veterinární ústav Jihlava na základě objednávky od krajské veterinární správy.
Při manipulaci s uhynulým kusem mají veterináři spolu s myslivci své doporučené postupy. Pokud se mrtvé zvíře nachází v dobře přístupném terénu a tělo má nižší hmotnost, bývá zpravidla možné je při dodržení hygienických pravidel celé převézt na pracoviště veteriny nebo přímo do jihlavského veterinárního ústavu.
Jakmile je však mrtvý kus například v řece nebo někde ve srázu či v jinak špatně přístupném terénu, bývá nutná pomoc hasičů, kteří asistují u vyproštění a při transportu k silnici. "V tomto případě je potřeba udat přesný popis místa nálezu, ideálně souřadnice GPS," uvádí veterinární správa.
U mrtvých zvířat, která mají vysokou hmotnost a nelze je převézt k vyšetření celá, je nezbytné za asistence pracovníků veteriny odebrat vzorky k vyšetření na oba typy moru na místě. Zbylá část zvířete musí být neškodně odstraněna v asanačním ústavu. Pro část Vysočiny službu zajišťuje například společnost Agris v Medlově.
Náklady na likvidaci pak hradí dle zákona o veterinární péči obec, v jejímž katastru bylo mrtvé divoké prase nalezeno. Nálezné, které je v současnosti stanoveno na dva tisíce korun, připadne tomu, kdo se aktivně podílí na odvozu nebo odběru vzorků a spolupracuje. Peníze dostane na základě podepsaného potvrzení, které dokládá nález černé zvěře i to, že byly splněny pokyny, jak s ní naložit. "Peníze vyplácí Krajská veterinární správa," doplnil myslivec Tomáš Sedláček.
Státní veterinární správa na konci února rozšířila ve Zlínském kraji o sedmnáct katastrů rozsah oblasti, zamořené africkým morem. Dalším opatřením jsou řízené porážky domácích prasat ve čtyřiapadesáti neregistrovaných chovech v obcích uvnitř této oblasti. Týká se to 103 kusů zvířat, která musejí být poražena do neděle 11. března.