Noví predátoři se zabydlují (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zlínsko
V přírodě se zabydluje exotická zvěř a noví predátoři. Souvisí to jednak se změnami, ke kterým v přírodě dochází, ale také s chybami lidí při chovu těchto zvířat. Děti ve školách se tak možná už během příštích let budou učit, že mezi domácí dravce patří vedle lišek, medvědů nebo rysů také psík mývalovitý, norek americký nebo třeba mýval severní.
Právě psík mývalovitý a norek americký bývají odborníky a myslivci označovaní za časovanou bombu, která v budoucnu může výrazně změnit rovnováhu v přírodě. Jde o velmi přizpůsobivé, odolné a žravé druhy, které se dokáží prosadit na úkor domácích dravců. Oba už dávno dorazily do Zlínského kraje.
Psík mývalovitý - nový lesní dravec
V regionu je hojnější psík mývalovitý, dříve nazývaný také mývalovec kuní. Jde o padesát až sedmdesát centimetrů dlouhého a čtyři až deset kilogramů vážícího tvora, který je šedohnědě až hnědočerně zbarvený. "Je pořádně při chuti, loví drobnou zvěř, ryby, ptáky, plazy, nepohrdne mršinou ani trávou a kořínky," říká Jaroslav Vítovský, hospodář mysliveckého sdružení Ondřejovsko Fryšták. Právě široký rejstřík potravy nezvaného hosta zvýhodňuje proti domácím konkurentům, lišce a kuně, které nemají jídelníček tak pestrý a můžou se snadněji dostat do nouze. Protože část zimy prospí, dělá si velké zásoby potravy. U jednoho psíka mývalovitého může jít až o desítky kusů bažantů. Domovinou psíka mývalovitého je Asie. Na to, jak se dostal na naše území, existují dvě terorie a obě jsou zřejmě správné.
Podle první se do české přírody dostal z Ruska. Vzhledem k tomu, že pár je schopný během roku vyvést šest až dvanáct mláďat, potřeboval obsadit nová teritoria. V roce 1943 se objevil na Slovensku, o dvacet let později se už vyskytnul na severní Moravě. "Jde o velmi odolné zvíře, které se dokázalo na místní podmínky rychle adaptovat," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Zlín František Libosvár.
Podle druhé teorie zde byl přímo vysazen do volné přírody jako lovné kožešinové zvíře, a to v roce 1953. Dnes už zaplavil celou Evropu. Ulovit psíka mývalovitého je problém. Jde o druh, který vede skrytý noční život. Při jeho loupeživých výpravách tlumí jakýkoliv zvuk hustý kožich. "Měl jsem štěstí, že mě neviděl. Pokud by o mně věděl, určitě bych ho nedostal," řekl člen mysliveckého sdružení Ondřejovsko Fryšták Oldřich Končák. Psíka mývalovitého ulovil před dvěma roky. "Myslivcem jsem téměř šedesát let, ale na tohle zvíře jsem natrefil poprvé. Znal jsem ho jen z časopisů."Na Zlínsku bylo v posledním desetiletí uloveno odhadem osm až deset psíků mývalovitých.
Farmáři vypustili stovky norků
Norek americký se v lesích začal šířit počátkem devadesátých let minulého století. Tehdy začaly krachovat farmy, ve kterých byl chován jako kožešinové zvíře. "Majitelé norky nechtěli utrácet a raději stovky kusů vypustili do přírody. Dnes se ukazuje, že to byla chyba," řekl Ludvík Kunc, ochranář přírody z Valašského Meziříčí.
Také norek je noční živočich, který je schopen za několik hodin překonat vzdálenost až dvaceti kilometrů. Loví vše do velikosti zajíce a je mimořádně úspěšný. "Používá jiné techniky než domácí šelmy a lovená zvěř se ještě nestihla přizpůsobit. Možná je to otázka času," říká Kunc. "Spatřen byl už na Uherskohradišťsku," dodal Libosvár.
Pokud se v regionu norek americký a psík mývalovitý výrazněji rozmnoží, nastanou zlé časy nejen drobné zvěři a ptákům, ale také menším domácím predátorům. Ukazuje se, že exotičtí hosté je díky své skvělé adaptabilitě a vysoké rozmnožovací schopnosti zřejmě dokáží z jejich teritorií vytlačit. "Stane se to, co se stalo v minulosti krysám, když se zde rozšířili potkani. Ti jsou přizpůsobivější, proto krysy z tohoto území už prakticky zmizely," uvedl Kunc.
V řekách se zabydluje koljuška tříostná
V přírodě se však nezabydlují jen exotičtí dravci. Některá zvířata tady už dokázala zdomácnět a veřejnost je přijímá jako původní. Platí to například o daňcích nebo muflonech.
Některé dříve vyhubené druhy se úspěšně vrací. Třeba chránění bobři rychle zvyšují stavy své populace. "Nemají tady přirozeného nepřítele, protože vlků zde žije velmi málo. Jediným druhem, který je schopný je lovit, zůstává člověk," řekl Ludvík Kunc. Dalším příkladem jsou nutrie říční. Řada jich byla do přírody vypuštěná, část dokázala z farem uniknout. "Škody, které páchají, se zvyšují," řekl František Libosvár. Pronikání nových druhů se týká i ryb a opět jde v řadě případů o nezvané hosty. Obzvlášť neradi vidí rybáři například americkou koljušku tříostnou, kterou do českých vod zřejmě vypustili akvaristé. Maximálně deseticentimetrová rybka je úspěšným dravcem, který se živí potěrem domácích druhů.
V přírodě se zabydluje exotická zvěř a noví predátoři. Souvisí to jednak se změnami, ke kterým v přírodě dochází, ale také s chybami lidí při chovu těchto zvířat. Děti ve školách se tak možná už během příštích let budou učit, že mezi domácí dravce patří vedle lišek, medvědů nebo rysů také psík mývalovitý, norek americký nebo třeba mýval severní.
Právě psík mývalovitý a norek americký bývají odborníky a myslivci označovaní za časovanou bombu, která v budoucnu může výrazně změnit rovnováhu v přírodě. Jde o velmi přizpůsobivé, odolné a žravé druhy, které se dokáží prosadit na úkor domácích dravců. Oba už dávno dorazily do Zlínského kraje.
Psík mývalovitý - nový lesní dravec
V regionu je hojnější psík mývalovitý, dříve nazývaný také mývalovec kuní. Jde o padesát až sedmdesát centimetrů dlouhého a čtyři až deset kilogramů vážícího tvora, který je šedohnědě až hnědočerně zbarvený. "Je pořádně při chuti, loví drobnou zvěř, ryby, ptáky, plazy, nepohrdne mršinou ani trávou a kořínky," říká Jaroslav Vítovský, hospodář mysliveckého sdružení Ondřejovsko Fryšták. Právě široký rejstřík potravy nezvaného hosta zvýhodňuje proti domácím konkurentům, lišce a kuně, které nemají jídelníček tak pestrý a můžou se snadněji dostat do nouze. Protože část zimy prospí, dělá si velké zásoby potravy. U jednoho psíka mývalovitého může jít až o desítky kusů bažantů. Domovinou psíka mývalovitého je Asie. Na to, jak se dostal na naše území, existují dvě terorie a obě jsou zřejmě správné.
Podle první se do české přírody dostal z Ruska. Vzhledem k tomu, že pár je schopný během roku vyvést šest až dvanáct mláďat, potřeboval obsadit nová teritoria. V roce 1943 se objevil na Slovensku, o dvacet let později se už vyskytnul na severní Moravě. "Jde o velmi odolné zvíře, které se dokázalo na místní podmínky rychle adaptovat," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku Zlín František Libosvár.
Podle druhé teorie zde byl přímo vysazen do volné přírody jako lovné kožešinové zvíře, a to v roce 1953. Dnes už zaplavil celou Evropu. Ulovit psíka mývalovitého je problém. Jde o druh, který vede skrytý noční život. Při jeho loupeživých výpravách tlumí jakýkoliv zvuk hustý kožich. "Měl jsem štěstí, že mě neviděl. Pokud by o mně věděl, určitě bych ho nedostal," řekl člen mysliveckého sdružení Ondřejovsko Fryšták Oldřich Končák. Psíka mývalovitého ulovil před dvěma roky. "Myslivcem jsem téměř šedesát let, ale na tohle zvíře jsem natrefil poprvé. Znal jsem ho jen z časopisů."Na Zlínsku bylo v posledním desetiletí uloveno odhadem osm až deset psíků mývalovitých.
Farmáři vypustili stovky norků
Norek americký se v lesích začal šířit počátkem devadesátých let minulého století. Tehdy začaly krachovat farmy, ve kterých byl chován jako kožešinové zvíře. "Majitelé norky nechtěli utrácet a raději stovky kusů vypustili do přírody. Dnes se ukazuje, že to byla chyba," řekl Ludvík Kunc, ochranář přírody z Valašského Meziříčí.
Také norek je noční živočich, který je schopen za několik hodin překonat vzdálenost až dvaceti kilometrů. Loví vše do velikosti zajíce a je mimořádně úspěšný. "Používá jiné techniky než domácí šelmy a lovená zvěř se ještě nestihla přizpůsobit. Možná je to otázka času," říká Kunc. "Spatřen byl už na Uherskohradišťsku," dodal Libosvár.
Pokud se v regionu norek americký a psík mývalovitý výrazněji rozmnoží, nastanou zlé časy nejen drobné zvěři a ptákům, ale také menším domácím predátorům. Ukazuje se, že exotičtí hosté je díky své skvělé adaptabilitě a vysoké rozmnožovací schopnosti zřejmě dokáží z jejich teritorií vytlačit. "Stane se to, co se stalo v minulosti krysám, když se zde rozšířili potkani. Ti jsou přizpůsobivější, proto krysy z tohoto území už prakticky zmizely," uvedl Kunc.
V řekách se zabydluje koljuška tříostná
V přírodě se však nezabydlují jen exotičtí dravci. Některá zvířata tady už dokázala zdomácnět a veřejnost je přijímá jako původní. Platí to například o daňcích nebo muflonech.
Některé dříve vyhubené druhy se úspěšně vrací. Třeba chránění bobři rychle zvyšují stavy své populace. "Nemají tady přirozeného nepřítele, protože vlků zde žije velmi málo. Jediným druhem, který je schopný je lovit, zůstává člověk," řekl Ludvík Kunc. Dalším příkladem jsou nutrie říční. Řada jich byla do přírody vypuštěná, část dokázala z farem uniknout. "Škody, které páchají, se zvyšují," řekl František Libosvár. Pronikání nových druhů se týká i ryb a opět jde v řadě případů o nezvané hosty. Obzvlášť neradi vidí rybáři například americkou koljušku tříostnou, kterou do českých vod zřejmě vypustili akvaristé. Maximálně deseticentimetrová rybka je úspěšným dravcem, který se živí potěrem domácích druhů.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.