V krajině Žďárska chybí místa pro novou výsadbu stromů (Žďárský deník)

Sdružení Krajina sbírá tipy pro vytvoření dalších alejí a remízů

Žďársko
Najít v současné krajině místo, kde by bylo možné vysadit nové stromy a keře? Podle Sdružení Krajina, spolku z Počítek na Žďársku, který kromě jiných aktivit na ochranu přírody provádí i výsadbu nových dřevin, je to skutečně nelehký úkol.
"Žijeme v zemědělské lehký krajině, kde všude někdo hospodaří a snaží se půdu využít do posledního kousku. Takže podaří-li se nám vyjednat místo pro novou zeleň, je to hlavně podél polních cest. Ani to však není vždy snadné - stromy nesmí příliš zasahovat do cesty, po níž jezdí rozměrná zemědělská technika, ani do pole," popsal Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Členové spolku proto prosí o spolupráci a pomoc i veřejnost. "Víte o místě, kde byste se chtěli procházet pod korunami stromů či si natrhat pár jablek, třešní a dalšího ovoce? O místě, kde byste se nejenom vy, ale i ptactvo a další drobné zvířectvo naší krajiny mohli schovat před nepřízní počasí? Pokud ano, dejte nám vědět. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom tam zorganizovali sázecí akci," nechala se slyšet Dagmar Papáčková ze Sdružení Krajina. Zároveň dodala, že ozývat se mohou jak ti, již by na svých pozemcích novou zeleň uvítali, ale nemají například dostatek času či financí na výsadbu, tak i lidé, kteří mají "jen" zajímavé tipy na vhodná místa. Zájemci mohou Sdružení Krajina kontaktovat přes email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo na telefonních číslech 566 521 259 či 775 239 691. ÚKRYT PRO ZVĚŘ Novou výsadbu ale neprosazují jen ochranáři. Její důležitost uznávají například i myslivci. "Nejrůznější remízy, osázené meze a aleje stromů u cest jsou důležité zejména pro drobnou zvěř - třeba pro zajíce nebo bažanty. Slouží jim mimo jiné jako úkryt před deštěm i větrem," přiblížil Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. V současné krajinné scenerii Žďárska podle něj právě takovéto prvky ve většině případů chybí. "Výjimku tvoří některé honitby na Křižanovsku či třeba v okolí Bobrůvky, kde je krajina pestřejší. Je tam ještě dost menších hospodářů, takže i větší pestrost plodin na polích, jež jsou navíc rozčleněna mezemi a remízy. A je to znát i na zvěři, zajíců i bažantů tam mají oproti většině okresu výrazně víc," dodal Sedlář.
Myslivci se mnohdy do nové výsadby pouštějí i sami - například ti ze Sněžného na Novoměstsku, kteří loni na podzim vysadili nové stromořadí mezi Sněžným a Líšenský dvorem. Podařilo se jim tak rozčlenit scelený lán a vytvořit v něm nový krajinotvorný prvek.
"V uplynulých deseti letech jsme už zhruba čtyři akce tohoto druhu dělali. Se sháněním pozemků, kde by se daly stromy vysadit, jsme potíže neměli, jelikož se vždy jednalo o okolí Sněžného, kde nás dobře znají.
Každý rok to ale dělat určitě nejde, jednání s některými nájemci pozemků jsou poměrně náročná," podotkl Miloš Kučera z Mysliveckého sdružení Sněžné.
A jaké stromy jsou pro novou výsadbu nejčastěji voleny? "Snažíme se obohacovat krajinu o původní druhy, hlavně stromy listnaté, třeba javory nebo lípy. V poslední době volíme také hodně stromy ovocné, ze kterých pak lidé mohou sklidit i nějaké plody. Když stromy kvetou, jsou navíc velkým lákadlem pro včely. Ostatně i sami včelaři na nás často apelují, abychom preferovali medonosné stromy," konstatoval Tomáš Blažek.