V Pardubickém kraji se šíří nebezpečná brucelóza a tularémie (ČT 24)

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
V Pardubickém kraji se šíří brucelóza a tularémie u zajíců. Veterináři už evidují na čtyřicet ohnisek této nebezpečné nákazy, která je přenosná na člověka. Lidé by na málo plachá, anebo uhynulá zvířata ve volné přírodě neměli sahat. Tularémie se přenáší přímým kontaktem. Někdy i vdechnutím infikovaného prachu.

Michal KLOKOČNÍK, redaktor
--------------------
Tularémie neboli nebezpečná nákaza divoce žijících hlodavců se šíří rychleji než v minulých letech. Nejvíce nakažených zajíců veterináři zaznamenali na Chrudimsku a také na Pardubicku.

Josef BOHÁČ, ředitel Krajské veterinární správy Pardubického kraje
--------------------
Myslivecké sdružení dostává od nás mimořádné veterinární opatření, ve kterým je nařízeno, co mají a co smějí a co nesmějí dělat s tou zvěří v té honitbě, kde byla ta nákaza zjištěná.

Michal KLOKOČNÍK, redaktor
--------------------
Tularémie je stejně jako brucelóza přenosná na člověka. Kromě přímého kontaktu ale někdy stačí jen nadýchat se prachu nebo sena, ve kterém nakažené zvíře žilo.

Josef ZÍMA, veterinární lékař a člen mysliveckého spolku
--------------------
Tularémie působí zastřeně za chřipkových příznaků a otoků potom mízních uzlin v pozdějším stadiu.

Inna VALENTOVÁ, Krajská hygienická stanice Pardubického kraje
--------------------
V letošním roce už máme hlášen jeden případ onemocnění z okresu Pardubice. Onemocněl muž, který se poranil právě při manipulaci s divokým zajícem.

Michal KLOKOČNÍK, redaktor
--------------------
Nedotýkat se uhynulých zajíců, při kontaktu používat ochranné rukavice a jíst jen tepelně zpracované maso. Taková jsou hlavní doporučení hygieniků. Výskyt nemoci se myslivci spolu s veterináři snaží zmapovat a hlavně omezit.

Josef ZÍMA, veterinární lékař a člen mysliveckého spolku
--------------------
V průběhu lovecké sezóny se provádí takzvaná aktivní depistáže, se odebírá krev od zajíců, od ulovené zvěře, která se vyšetřuje na brucelózu a tularémii.

Michal KLOKOČNÍK, redaktor
--------------------
Nalezená zvířata s příznaky onemocnění, případně uhynulé kusy by lidé měli hlásit místnímu mysliveckému sdružení. Podrobné informace o tularémii a brucelóze včetně preventivních opatření pak veterináři a hygienici uvádějí na svých webových stránkách.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Více o zmiňovaných nemocech najdete nejenom na Internetu, jak říkal kolega Michal Klokočník, ale také teď v našem pořadu. Zdravím veterináře Josefa Zímu. Dobrý večer.

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Dobrý večer.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Pane doktore, v šotu zaznělo, že tularémie se šíří rychleji než v minulých letech. Víte proč?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Tak to se ... bude teprve součástí výzkumu patřičných institucí, ale moje domněnka je ta, že velice teplá zima způsobila značné přežití všech vektorů, které se podílejí na možnosti přenosu tularémie.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Kde vlastně v Pardubickém kraji je ta situace nejhorší?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Nejhorší situace je na Chrudimsku. Okrajově i na Pardubicku. Záleží na množství a poctivosti vyšetřených kusů ulovené zvěře, aby se tato ohniska blíže mohla určit.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Asi bychom měli zdůraznit, že tularémie se netýká pouze zajíců, která další zvířata trpí touto nemocí a šíří také nákazu?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Takže tularémii kromě zajíců člověka, jak uvádíme a jak teda v podstatě probíhá tato relace, tak asi dvě stě padesát druhů ve světě uváděných zvířat. Z našich pro nás nejznámější to jsou hlodavci, myši, myšice i prostě ovce, případně domácí miláčkové a tady je to nebezpečí velké, psi a kočky.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Pojďme k té druhé nemoci, která byla zmiňována v šotu. Tedy co brucelóza, jde o podobnou nákazu, jako je tularémie?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Antigenně je to podobná choroba, i když původce je úplně zcela jiný. Brucella suis varietas leporis je původce brucelózy. Kromě toho, že ohrožuje chov zajíců, produkci zajíců a způsobuje velké ztráty v přírodě, tak taky může nakazit domácí velkochovy zvířat, prasat a snížit jejich reprodukční potenciál způsobený s metáním.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Popište, prosím, pane doktore, stručně, co vlastně hrozí člověku, pokud se nakazí tularémií, anebo brucelózou. Jak moc je to pro člověka nebezpečené?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Onemocnění při silné infekci může probíhat do deseti dnů, někdy i později, jak jsem, není to moje specializace, ale jak ze sdělení a z vlastní zkušenosti mých známých, kteří tularémií onemocněli, tak zkraje probíhá jako chřipka a teprve v pozdějším údobí /nesrozumitelné/ čase se projeví například otoky mízních uzlin, podpažních a tak dále.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Co dělat, aby se člověk nenakazil, už stručně zaznělo v šotu, ale věnujme se tomu teď trochu podrobněji. Řekněme, že se chystám na procházku do lesa a chci minimalizovat nebezpečí, že se nakazím tularémií nebo brucelózou. Co mi poradíte?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Poradím vám především být ošetřen proti klíšťatům, to znamená vhodné oblečení, vhodnou obuv a v případě spatření podezřelého kusu zajíce i jiného kusu zvěře, prostě nepřibližovat se k němu a nesnažit se dělat samaritána. Tady to nebezpečí je značné při neodborné manipulaci, při dotyku s touto zvěří. Může se stát, že se takto zesláblé poraněné, nebo poraněné, poraněné nemocí, zničené, zdeptané nemocí to zvíře dokáže i na člověka zaútočit.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Chcete říci, že znáte i případ, kdy třeba zajíc zaútočil na člověka?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Ano, zesláblý, zdecimovaný zajíc, který prostě už měl tím zeslabením, že nemoc ho v podstatě, jak se říká česky, sežrala, tak tento zajíc zahnaný do travin, do křoviny prostě proti svému pozorovateli zaútočil velkým dvoumetrovým skokem.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
To znamená, že k takovýmto zvířatům bude asi lepší se nepřibližovat, je to tak?

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Určitě. S takovýmto zvířatům nemanipulovat s nimi, nesnažit se zjistit, co tomuto plachému zvířeti je. Spíš nahlásit místním sdružením, mysliveckému hospodáři, který už podnikne patřičná opatření, protože většinou u každýho mysliveckých hospodářství, ve sdružení je ve spojení se svým veterinářem, který je dále ve spojení s veterinární správou a poskytnou případná potřebná opatření.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Mě zaujalo, že ta ... že ten přenos může probíhat i prachem, například z infikovaného sena. Takže patrně bude nebezpečné třeba i lehnout si na nějaké starší seno nebo přespat v seníku.

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Určitě znečištěné seno, výkaly, výkaly myší prolezlé takovéto staré seníky, tam je veliké nebezpečí, že přímo dýchacími cestami při velkém množství infekčního /nesrozumitelné/ se člověk může nakazit. Kromě těchto způsobů, u nás není ještě uváděno, ale je prostě, je běžné, že se může člověk nakazit, anebo může být nakažen i sáním infikovaným klíštětem. Toto klíště má tyto schopnosti, že v něm i tato nákaza může přežívat.

Richard PISKALA, moderátor
--------------------
Děkujeme za informace a přeji vám pěkný večer.

Josef ZÍMA, veterinář a člen mysliveckého spolku
--------------------
Děkuji. Dobrou noc.