Lidé kavky na Stalingradě nechtějí (zdarsky.denik.cz)

Žďár nad Sázavou
Kavkám ze žďárského Stalingradu přidělili ochranáři nové bydlení. Dřevěnou budku vhodnou ke kavčímu hnízdění umístili v areálu SATTu.

""Někteří lidé ze Stalingradu mají s kavkami problémy, proto se jim snažíme vytvořit náhradní hnízdiště a dostat je z centra města na jeho okraj," vysvětlil jeden z důvodů umisťování nových ptačích budek Lubomír Dajč ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.
Vzájemné soužití lidí a kavek na Stalingradě není vždy právě ideální. "Někdo s nimi nemá vůbec žádné problémy. Jiní si naopak stěžují na hluk, kavčí trus i na to, že si ptáci nosí větvičky na hnízdo a dělají tak nepořádek. Zajímavé je, že stížnosti se množí až v posledních letech. Sídliště je staré šedesát let a kavky tam žijí od prvopočátku. Takže to bude spíše o lidech než o kavkách," poznamenal Lubomír Dajč.
Velcí černí ptáci z čeledi krkavcovitých nemají v poslední době ve žďárské čtvrti právě na růžích ustláno. Staré domy procházejí rekonstrukcí, mnohdy se zateplují, opravují se fasády. Tím pádem dochází k vymístění tradičních kavčích příbytků. "Kavka je chráněný pták a my máme snahu kavčí populaci, která si na Stalingrad zvykla, zachovat. Původně kavky sídlily v komínech, ty už jsou z devadesáti procent pryč. Pak si zvykly hnízdit pod střechami za okapem. Zateplováním ale přicházejí o svá hnízdiště. Tyto konfliktní situace se snažíme řešit náhradní možností hnízdění," řekl Lubomír Dajč.

Oblíbené i zatracované - to jsou kavky z pohledu obyvatel Stalingradu. Velkých černých ptáků tam pravidelně hnízdí okolo sto párů. "Přes zimu jich bývá více, stahují se tam z celého okolí, letos jsme jich zaznamenali okolo osmi set," informoval Lubomír Dajč.
Ovšem nejen žďárský Stalingrad by se dal nazvat kavčím rájem. "Celá Vysočina, to znamená Žďár nad Sázavou, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě i Polička má vyšší výskyt kavek než jinde v republice. Nevíme, čím to je, zkrátka se jim tady líbí," usmál se Lubomír Dajč.
Kavka obecná je v naší republice chráněným druhem. Tento pták velikostí připomíná holuba, má břidlicově šedé až černé peří s kovovým leskem, silný zobák, silné nohy a drápy. Je všežravec, živí se hmyzem, červy, plži, bobulemi a semeny. Při hnízdění vytvářejí kavky malé kolonie, hnízdí v dutinách stromů, škvírách skal, zříceninách hradů, v opuštěných domech, na věžích kostelů nebo také v budkách, které jim člověk zavěšuje na stromy či zdi nemovitostí.
"Hnízdní období kavek začíná ve druhé polovině března. Kavky si vybírají hnízdní dutiny a párují se. Vzhledem k tomu, že je kavka inteligentní pták, byla pro lidi vždy poměrně atraktivní. V zajetí se kavky dokonce naučily mluvit, kdysi to býval pro člověka zajímavý společník. V současnosti ale není možné chovat kavky v zajetí, protože jde o chráněný ptačí druh," uvedla mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy Kateřina Machová.
Na žďárském Stalingradě je podle jejích slov kavek více než v předchozích desetiletích. "Ptala jsem se dědečka, který se na sídliště na Stalingradě přestěhoval hned poté, co bylo dostavěno. Říkal, že zpočátku hnízdilo více kavek v dutinách stromů v aleji směrem na Hamry. Sídliště tehdy nebylo pro tyto ptáky tak atraktivní, jako je tomu nyní. Postupně se ale kavky stěhovaly z okolí Žďáru více do města," připomenula Kateřina Machová.
Přestože lidem na Stalingradě vadí kavčí trus a křik, neměli by zapomínat, že kavky jsou součástí přírody, které je v městských centrech žalostně málo. "Příroda patří k životu a čím méně ji budeme mít, tím větší škoda pro nás. Můžeme být rádi, že tady ještě nějaké ptáky máme. Je to i určité oživení, je zajímavé sledovat třeba kavky, jak si na střeše vypalují čmelíky. Sednou si na rozpálenou střechu, roztáhnou křídla, pootevřou zobák a čekají, až se čmelíci odstěhují. Je to určitě zajímavější, než třeba sledovat nějakou hloupou telenovelu v televizi," vzkázala nespokojencům Kateřina Machová."