Netrefili, ale pěkně se proluftovali (Mladá fronta DNES)

Budětice
Je jich moc, takové množství nepamatují ani ti největší pamětníci. A způsobují ohromné škody na úrodě i v lesích. Tak komentují myslivci současné stavy divokých prasat. Ta si stejně dobře pochutnají na žaludech či bukvicích, jako na mláďatech srnčí zvěře nebo na bažantích vejcích. Jednou z možností, jak počet divočáků regulovat, jsou hony a naháňky. Výsledek ale není zaručen - křik a hluk, který lidé na naháňkách záměrně dělají, často černou zvěř z lesa vůbec nevyžene. "Divoká prasata jsou poměrně mazaná zvěř. Dobře si totiž uvědomují, že když opustí úkryt, tak to pro ně většinou znamená smrt. Čekají do poslední chvíle," říká Karel Podlešák z Okresního mysliveckého spolku Klatovy.
O tom, jaká mají myslivecké akce pravidla, kolik zvěře se skrývá v lesích, i o tom, jakou mají myslivci mušku, se o víkendu přesvědčil redaktor MF DNES při celodenní naháňce v Buděticích na Klatovsku. Myslivci tady hospodaří na zhruba 1500 hektarech.
Při naháňce se zvěř nažene na střelce, stojícího na určitém stanovišti. V sobotu přišlo nahánět a lovit asi pětadvacet mužů různého věku. Bylo tu několik dvacetiletých začátečníků, většinu však tvořili myslivci středního věku, nechyběli ale ani osmdesátiletí veteráni.

Nejvíce myslivců je na Klatovsku Malý zájem mladých je podle myslivců největší problém jejich spolků. Nejméně myslivců evidují na Rokycansku. V padesáti sdruženích se jich schází necelých sedm stovek. Naopak nejvíc jich je na Klatovsku, kde je více než dva tisíce myslivců rozděleno do 92 spolků.
"Mladých, kteří by se tomu chtěli věnovat, je málo. Mám strach, že za pár let myslivost úplně vymizí," prohlašuje Karel Podlešák.
Finanční plán mysliveckého sdružení v Buděticích na jeden rok dosahuje přibližně jednoho sta tisíc korun. Členské příspěvky na jeho pokrytí nestačí - myslivci musí nakoupit krmení, sůl, různé medikamenty a očkovací látky pro zvěř. Přiznávají, že si během roku musí přivydělat tím, že movitým cizincům umožní odstřel zvěře ve "svém" lese. Za takový obchod pak utrží třeba i tisíc eur. Tyto peníze potom spolku i zvířatům umožní přežít další zimu.
Pravidla naháňky řídí 70letý hospodář spolku Jan Bláha. Tomu lékaři před třemi lety vyměnili kyčelní kloub. Vypadalo to tehdy, že s chozením do lesa je konec. S holí to však prý jde. "Babičce se moc nelíbí, že se nechci vzdát zelené uniformy, ale za ta léta, co jsme spolu, si už zvykla," směje se hospodář.
"Heja, heja," křičí za pochodu lesem honec Jaroslav Janečka a přitom tluče sukovicí o stromy, které míjí. Stejně jako on měl každý z honců, nebo také naháněčů svůj úsek, kterým musel projít. Jejich úkol je jasný - ukrytou zvěř vyplašit a vyhnat ven z lesa na prostorné louky. Tady čekají myslivci se svými zbraněmi.
Ochráncům zvířat se zdá takové jednání zvrhlé. "Zabíjet zvířata jen pro zábavu je úchylnost. Dříve to bývala nutnost, kvůli přežití, teď to rozhodně neplatí," prohlašuje Martin Kuna z plzeňské Ligy na ochranu zvířat. Myslivci se takovým nařčením brání. "Někdo hospodařit musí. Ochránci přírody mají pořád spousty řečí, ale nepamatujeme, že by přes zimu krmili zvěř, nebo se o ni jakkoliv starali," tvrdí myslivci. Vědí však, že jako celek nejsou bez hříchu. Vedle těch "pravověrných" existují takzvaní lovci a masojídci. "Samozřejmě jsou mezi námi ti, kteří to dělají jen kvůli tomu, že si legálně vystřelí, nebo si chtějí odnést něco na zub, což samozřejmě není podle myslivecké etiky správné," zdůrazňuje Karel Podlešák.
O víkendové naháňce v Buděticích se směla střílet vysoká zvěř, tedy laně a jeleni, ale hlavně černá zvěř - tedy divoká prasata. Uniknout neměli ani škůdci myslivosti, což jsou většinou lišky a kuny - taková byla pravidla.
"Kšááááááá," křičí Jaroslav Janečka. Opodál jako ozvěnou hulákají ostatní. Po Janečkově boku vesele poskakuje německý křepelák Flik. S čenichem u země filtruje všechny pachy, které les nabízí. Brousí ve všech houštinách i křoví, které se honcům staví do cesty. Nic se nesmí obejít, pokud nelze kráčet vzpřímeně, leze se po čtyřech. Právě v tom nejhustším mlází se přes den nejčastěji schovává černá zvěř. Nejslibnější je prý husté maliní a ostružiní. Do něj se někdy zdráhá i Flik. "Jednou ho vyplatil divočák, tak se trochu bojí," vysvětluje 28letý Janečka.
Divočáci se totiž nezaleknou ani velkých loveckých psů. Nejeden z nich zaplatil setkání s divokým prasetem životem. "Zakousnou tesáky a pes nemá šanci. Loni jsem takových psů ošetřoval desítky. Některým už nebylo pomoci. Viděl jsem i rozpáraného vlčáka," říká veterinář Ludvík Mikloška.

A začíná se střílet...
Jaroslav Janečka svého chlupatého miláčka nakonec přemluví. "Je tam kočička. Kočička, běž Fliku!" Ve Flikovi se probouzejí lovecké geny a vrhá se do trní. Za chvíli před ním prchají dvě srnky. Flik poštěkává a žene je z lesa. Za chvíli se ale zastaví a začne štěkat mnohem divočeji. Z houští najednou vybíhají čtyři selata. Jaroslav Janečka reaguje a přiloží pušku k líci. Střílí první ránu... Vedle! Nabíjí a vysílá další. Prasata běží dál. Teď už jsou ale v linii před námi a střelec má ideální palebnou pozici. Kohoutek u pušky ale cvaká naprázdno. "Kruci, vzpříčila se mi patrona!" nadává neúspěšný lovec a prasata utíkají do bezpečí.
O pár metrů dál nacházíme na cestě stopy dalších. S jistotou připomínající Vinetoua Jaroslav Janečka ubezpečuje, že jsou včerejší. "Ještě včera tady byli, ale přes noc odešli k sousedům," dodává mrzutě.
Ve vedlejší honitbě mají myslivci z Čejkova také naháňku. Na rozdíl od Budětic se tam střílí jako u Verdunu. Jaroslav Janečka se tím směrem jen posmutněle dívá. Také ostatní Budětičtí měli tentokrát vychýlenou mušku. Při slavnostním zakončení má slovo opět hospodář. "Lovecké štěstí při nás tentokrát nestálo. Aspoň jsme se ale proluftovali a guláš v hospodě nám bude víc chutnat. Děkuji vám všem za bezpečnou střelbu a vzorné chování a provolávám myslivosti a lovu zdar!" uzavírá Jan Bláha celou naháňku.


* Řečí myslivců
barva                  krev
borlice        lovecká trubka
bžunda      neúspěch na honu
háky      špičáky bachyně (samice prasete divokého)
chrutí  období páření divočáků
kadaver         uhynulé zvíře
kaňkování období páření šelem
klektáky  horní špičáky kňourů
lizák jazyk spárkaté zvěře a psů
okař                 pytlák
páráky   dolní špičáky divočáků
pírko    ocas zajíce, divočáka
slechy                  uši
světla                  oči
škára   kůže divočáka a jezevce
troud  hnijící nebo shnilá zvěřina
zhasnout             zemřít