Chytří policajti (Květy)

Krkavci se vracejí. Naštěstí!

 

Jeho obžaloba by byla dlouhá: od hanobení mrtvol oběšenců a padlých vojáků přes zabíjení novorozených jehňat až po spolčení s nečistými magickými silami. Na desperáta krkavce měly spadeno všechny evropské národy.

I vlídná Božena Němcová dovolí krkavcům vstup do pohádky jen proto, aby v ně proměnila sedmero zlobivých bratrů. Pozadu nezůstává ani poťouchlý Rumburak. Snad žádný jiný pták (kromě dravců) nebyl myslivci a pastevci tolik pronásledován. Však také černoperých mrchožroutů všude výrazně ubylo! Teprve před nějakými 30 lety začali ochránci přírody poukazovat na to, že chránit musíme všechny organismy bez ohledu na sympatie nebo "užitečnost".
Byla to jen náhoda, že největší epidemie chorob decimovaly stavy zajíců a divokých králíků v dobách, kdy byli mrchožraví krkavci v přírodě "nedostatkové zboží"? A popusťme uzdu fantazii naplno: nesouvisí úbytek těchto ptáků v oblastech chovu ovcí s nárůstem ovčí nákazy klusavky (scrapie), která vedla ke vzniku BSE, proslulé nemoci šílených krav?
Každopádně dnes se krkavci vracejí i do těch nejlidnatějších evropských států. Vedle zákonné ochrany jim pomáhají i jejich dlouhověkost a přizpůsobivost. Však odjakživa úspěšně hnízdili na Sahaře a Gobi, ve velehorách i na Dalekém severu, kde noční teploty klesají až k -30 °C. Jakmile přestali být vybíjeni, obsadili skalní rozsedliny a vysoké stromy, odkud lidé kdysi spolu s nimi vypudili velké dravce a výry. Hnízdící pár zůstává na jednom místě desítky let a za tu dobu perfektně prozkoumá všechny možnosti obživy. Krkavci loví na polích hraboše a požírají larvy brouků, v listnatých lesích likvidují přemnožené housenky a chrousty. Rádi si pochutnají na zdechlinách, které sbírají i na silnicích. Mají-li zálusk na větší savce a ptačí mláďata, vybírají si nejsnazší kořist, tedy jedince nějak oslabené či takové, kteří se nedovedou dobře skrýt. Odpusťme jim, vždyť tím fungují jako jakási zdravotní policie, jež je ve zvířecí říši nutná. *

Štěká i hudrá

Ornitologové znají případ ochočeného páru krkavců, kdy samec štěkal jako pes a samice napodobovala krocana. Když ale jednou samec ulétl z klece, samice najednou tak dlouho štěkala, dokud se uprchlík nevrátil zpět. Odborníci nakonec pokusem s oddělením samice prokázali, že zvuky oba partneři používali jako svá jména. Tedy něco jako: "Štěkálku, vrať se! Tvá Hudralka."

4x O KRKAVCI VELKÉM
1. Jako rodič je vzor pečlivosti. Samec se stará o sedící samici, ta pomáhá mláďatům vysvobodit se ze skořápky a v horkém létě oba přinášejí mladým nejen potravu, ale i vodu.
2. Dovede tak bezvadně imitovat lidský hlas, že ani grafický rozbor zvukového záznamu neprokáže výrazné rozdíly mezi projevem krkavce a člověka.
3. Díky své inteligenci často účinkuje ve filmech. Vzpomeňme třeba seriál Arabela. 4. V Česku hnízdí asi 400 párů. Škody na drobné lesní zvěři nebudou tedy asi tak velké, jaké jim myslivci připisují.

KRKAVEC VELKÝ
Největší druh pěvce na světě. Jeho tělo měří 64 cm a v rozpětí křídel dosahuje 120 cm. Dovede perfektně imitovat zvuky a vyniká inteligencí. Jednou vytvořené páry jsou stálé, v zajetí žijí celé desítky let. Samice snáší 6 vajec, sedí na nich 3 týdny a samec ji krmí.

 

• Předchozí
• Následující