V CHKO Brdy byl po letech opět zaznamenán rys ostrovid

Rys označený jako B913 se narodil na jaře loňského roku na Hartmanicku. Ještě v únoru zde byl zaznamenán na fotopastech Správy NP Šumava a Hnutí DUHA Šelmy, od května se ale už pohyboval v CHKO Brdy, kde ho potvrdily fotopasti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i ALKA Widlife. 

Migrace mladých rysů ze Šumavy na Brdy je od roku 2013, kdy je celé území sledováno pomocí fotopastí, zaznamenávána pouze nepravidelně. Rys označený jako B913 je podle ochranářů za tu dobu třetím rysem, který do Brd prokazatelně ze Šumavy dorazil. „V roce 2021 navštívil Brdy rysí samec Alfons, původně ze Lhenicka. Před ním byl v roce 2018 zaznamenán rys Fabián, který sem doputoval z Kašperskohorska. Všichni tři rysové tedy pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace, která obývá jihozápadní Čechy,“ uvedla Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife.  

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá v současnosti zhruba 130 jedinců starších jednoho roku a každoročně se zde narodí zhruba 60-70 koťat. „Právě ta se ve věku 1-2 let často vydávají na delší cesty. Jejich cílem je nalézt nové území dosud neobsazené rysy, kde by se mohla trvale usadit. Mladí rysí kocouři jsou pak schopni ujít i trasu delší než 150 km vzdušnou čarou,“ doplnila Elisa Belotti ze Správy národního parku Šumava. 

„Rys se zatím na Brdech trvale neusadil proto, že se sem zatím vždy vydal jen mladý samec a chybí mu rysí samička. Mladé rysí samice totiž mají řadu možností obsadit teritoria přímo na Šumavě a v Pošumaví a nejsou tedy motivovány migrovat na větší vzdálenost,“ vysvětlil Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy. Dodal, že bez přítomnosti partnerky, se kterou by se mohl rysí samec rozmnožit, pro něj nejsou Brdy atraktivní, ačkoli jinak poskytují vhodné životní podmínky. Podle Fišera lze proto předpokládat, že rys B913 bude dál pokračovat v cestě, nebo se vrátí zpět, stejně jako před ním Fabián a Alfons. 

„Zda budou rysové v Brdech někdy žít trvale, záleží především na tom, jak se bude těmto krásným zvířatům dařit na česko-bavorsko-rakouském pomezí. Až bude tato populace dostatečně silná, mladí rysové začnou ve větší míře vyhledávat vhodná teritoria i v okrajových oblastech populace jako je území Brd,“ řekla Josefa Krausová z Hnutí DUHA Šelmy. Česko-bavorsko-rakouská populace však zatím podle ní početně stagnuje, stavy šelem se dlouhodobě nezvyšují. Mezi důvody Krausová uvádí jako pravděpodobné pytláctví, a v nemalé míře také střety především s vozidly na silnicích.

Klíčové tak je, aby byla krajina pro zvířata prostupná. Významnou bariérou jsou silnice, železnice a rozrůstající se zástavba. Cesta ze Šumavy do Brd je podle ochránců v současné době pro rysy velice obtížná, a je naprosto zásadní chránit existující migrační trasy rysů a umožnit jim volný pohyb krajinou. 

Podle společné tiskové zprávy AOPK ČR, Správy NP Šumava, ALKA Wildlife a Hnutí Duha Šelmy (17. 10. 2025), red.