Úroveň našich chovů je velmi vysoká (Zemědělec)

Pro Státní veterinární správu (SVS) byl minulý rok významný nejen kvůli tzv. ptačí chřipce, která působila problémy našim drůbežářům počátkem roku 2017, nebo kvůli nebezpečnému africkém moru prasat, jež se objevil v jeho závěru na Zlínsku, ale především kvůli rozsáhlé novele veterinárního zákona, která vstoupila v platnost loni v listopadu a přinesla řadu novinek. Náš týdeník proto požádal ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda, aby tento, z pohledu veterinářů významný rok nejen zhodnotil, ale také popsal současnou situaci v České republice i to, co čeká veterináře v roce letošním.

* Jak tedy vypadá po tom minulém poměrně hektickém roce současná nákazová situace na území České republiky?

V současné době je u nás nákazová situace dobrá. Nyní řešíme pouze africký mor prasat, což je z pohledu spektra nákaz, které by tady mohly být, vynikající situace. V Evropě je situace poněkud horší. V některých zemích se vykytuje nízce či vysoce patogenní aviární influenza, tedy ptačí chřipka, zejména na jihu mají problém s katarální horečnou ovcí (bluetongue), někde je trápí nodulární dermatitida skotu a jinde stále bojují s nákazami, jako například tuberkulóza u skotu, protože se jim nepodařilo chovy ozdravit Česká republika má u řady nákaz statusy "země prostá" a nám se zatím daří tyto statusy udržet Každoročně máme v rámci metodiky kontroly zdraví zvířat nastaven rozsah vyšetření tak, abychom potvrdili, že se daná nákaza na našem území nevyskytuje. Neznamená to tedy, že by byl status jednou udělen a pak už se nemuselo vyšetřovat, aleje to naopak. Naše země má čilý export živých hospodářských zvířat skotu, prasat, drůbeže a dalších, u skotu je navíc intenzivní obchod do třetích zemí, zejména se zástavovým skotem, a i tam je požadováno vyšetření. Navíc veterinární kontroly provádějí také třetí země, kam exportujeme, takže jsme kontrolováni i zvenku. Máme například statusy země prosté brucelózy skotu, leukózy skotu, tuberkulózy skotu a brucelózy ovcí a koz. U prasat jsme prostí Aujeszkyho choroby a dále máme status země prosté vztekliny. Máme udělen status zanedbatelného rizika bovinní spongiformní encefalopatie, tedy tzv. nemoci šílených krav. Stále držíme statusy nákaz, jako je klasický mor prasat, slintavka a kulhavka, africký mor koní a řady dalších, takže nákazová situace v naší zemi je velice dobrá. Největší problémy nám dnes dělá, jak jsem již uvedl, africký mor prasat

* V jakém stavu jsou z pohledu SVS tuzemské chovy hospodářských zvířat, v čem mají hlavní nedostatky?

Úroveň našich chovů hospodářských zvířat je obecně velmi vysoká, a to jak z pohledu zdravotního, tak i z pohledu welfare, a dále se zvyšuje. Bohužel jsou chovatelé, kteří z nějakých důvodů začnou péči o svoje chovy zanedbávat a dostanou se do problémů. Především v oblasti welfare. Pak je zde také otázka používání antibiotik v chovech prasat a antibiotická rezistence, a tady je stále co zlepšovat. Z pohledu celkového objemu u nás spotřebovaných antibiotik patříme v rámci unie k těm lepším státům. Jejich spotřeba se u nás nezvyšuje a z hlediska celkového množství dokonce klesá. Musíme ale takový pokles či zvýšení vztahovat k počtu chovaných zvířat. Je třeba říci, že používání antibiotik v chovech drůbeže a prasat je nezbytné. Snahou všech zemí Evropské unie však je hledat nástroje, které povedou ke snížení jejich spotřeby, ale zároveň se tím nezhorší zdravotní stav hospodářských zvířat, jejich welfare ani užitkovost V oblasti legislativy může jít například o centrální evidenci povolených léčiv v chovech, kterou již zavádí Itálie. Tamější veterináři tak budou muset používat pro předepisování léků hospodářským zvířatům elektronické recepty. Evropské státy se snaží v této oblasti zavádět národní programy a takový program máme i u nás. Jeho cílem je ale hlavně pomoci chovatelům a informovat je, jak by měli ve spolupráci se soukromými veterináři postupovat, aby antibiotika používali cíleně na základě laboratorního vyšetření a aby nedocházelo k tomu, že bude nasazeno nějaké antibiotikum, které nefunguje. Zde určité mezery jsou a do budoucna tlak na tuto oblast poroste, protože bude ovlivňovat obchod. Chovatelé samozřejmě dodržují ochranné lhůty při podávání antibiotik, ale občas se vyskyti nou individuální pochybení. Například se nadojí mléko od krávy, které mělo být vyřazeno, nebo někde nastanou komplikace s léčbou, takže je nasazena vyšší dávka antibiotik, ale už se zapomene kvůli tomu prodloužit ochranná lhůta. Nejde však o problém systémový, ale o čistě individuální selhání konkrétního pracovníka. Stále je také co zlepšovat z pohledu biologické bezpečnosti v chovech prasat a drůbeže, a to především v oblasti udržování tohoto systému. Jedna věc je zavést oplocení či evidenci, ale důležité je následně kontrolovat, zda se tak skutečně děje v praxi. Dnes podle veterinárního zákona musí mít všichni chovatelé hospodářských zvířat, kteří je chovají podnikatelským způsobem, zpracovaný pohotovostní plán, kde jsou popsány veškeré činnosti. Jde ale o to, aby i v rámci svých vnitřních pravidel tohle všechno opravdu dodržovali. My to neustále připomínáme a je to také součástí našich kontrol. Jedním z důvodů, proč se situace v chovech hospodářských zvířat zlepšuje, je také úzká vazba na výplatu dotací. Porušení pravidel používání léčiv či nedostatky v oblasti welfare tedy znamenají nejenom sankci od Státní veterinární správy, ale také výrazné krácení dotací vyplácených Státním zemědělským intervenčním fondem.

* Kolik pochybení a ve kterých oblastech zjistili veterinární inspektoři v loňském roce?

Konkrétní čísla za loňský rok zatím nejsou k dispozici, ale z hlediska zdravotních zkoušek jsme žádné vážné porušení za celý loňský rok nezjistili. A vzhledem k takovým kauzám jako byl fipronil, salmonely a podobně, dopadly veškeré naše kontroly v chovech dobře a bez problémů. Další oblastí, na niž se při kontrolách zaměřujeme, je welfare, a zde problémy každoročně jsou. Nejvíc jich bývá v létě v chovech v uzavřených halách, když jsou velká vedra. Při nich bohužel někde dochází i k hromadnému úhynu. Při kontrolách se zaměřujeme na to, aby tito chovatelé měli náhradní zdroje energie a měli připravené plány pro to, jak postupovat, když dojde k výpadku elektřiny. Musím ale konstatovat, že i v této oblasti dochází ke zlepšení, také proto, že na tuto problematiku se zaměřujeme již několik let. V zimě v mrazech zase řešíme otázku napájení a dostatečného přístupu hospodářských zvířat ke krmivu. Obecně však lze konstatovat, že z pohledu kontrolní činnosti Státní veterinární správy byl loňský rok naprosto standardní.

* Veterinární inspektoři již několik let kontrolují také stravovací zařízení, jak dopadly kontroly tam?

Stravovací zařízení kontrolujeme od roku 2015, ale v loňském roce jsme tyto kontroly o něco snížili. Ne proto, že by byla situace uspokojivá, ale hlavně proto, že jsme se v oblasti hygieny vrhli hlavně na záležitosti týkající se obchodu. Dnes se ve stravovacích zařízeních potkávají tři dozorové orgány, SVS, SZPI a hygienická služba, a přesto jsou v těchto provozovnách mnohdy zjišťovány prohřešky proti zcela základní hygieně. Nacházíme sice nedostatky u prokazování původu masa, vajec a dalších živočišných produktů, ale tím největším problémem je, že v některých restaurací zcela zanedbávají hygienu, mnohdy jsou tam i hlodavci a podobně. Problém je i v tom, že proti tomu nelze přijmout nějaké systémové opatření, protože provozovatelů stravovacích zřízení je obrovské množství a záleží jen na nich, jak po této stránce provozovna vypadá.

* Loňská novela veterinárního zákona přinesla řadu novinek, jaké sní máte zatím zkušenosti?

Novela veterinárního zákona zatím platí krátce, od prvního listopadu, a paragrafu bylo novelizováno velké množství, takže mnoho zkušeností zatím není, přesto se ale objevily některé nedostatky. Například povinné hlášení chovů psů s pěti a více fenami přineslo chovatelům problémy při zveřejňování konkrétního počtu fen, protože reakce okolí byla negativní. Ukázalo se totiž, že chovatel, který chová více než pět fen, je společností vnímán jako někdo, kdo to dělá špatně. To je však naprosto mylný pohled. Pokud totiž chce mít někdo kvalitní chov tzv. papírových zvířat, měl by provádět selekci a k tomu je třeba chovat více fen. To byl také důvod, proč jsme v závěru loňského roku přestali zveřejňovat na internetu počty fen v jednotlivých chovech a uvádíme pouze majitele chovu a obec, byť tyto údaje máme k dispozici. Ukázalo se také, že v novele tohoto zákona chybí možnost odhlásit chov z evidence v případě snížení počtu chovaných fen. V další novele zákona by již tento problém měl být ošetřen. Nově se nyní registrují i ti, kteří zprostředkovávají obchod s živočišnými produkty v rámci České republiky. Tento proces registrace nyní probíhá a zatím tedy není co vyhodnocovat Zcela novou věcí je zpoplatnění veterinárních prohlídek při odbavování zásilek živých zvířat Obchodníci platili léta za vystavení veterinárního osvědčení sto korun, od ledna budou platit pět set korun za každou započatou hodinu práce inspektora při odbavování zásilek. Další změnou je registrace útulků pro zájmová i hospodářská zvířata. Pokud jde o domácí porážky, v této věci jsme zatím nezaznamenali žádný podnět, ani jsme při vlastním šetření nenarazili na nějaký problém. Letos se zaměříme více než na kontrolu průběhu vlastních porážek na to, aby nebyly zneužívány a aby nedocházelo k uvádění produktů z těchto porážek na trh. Nově máme v zákoně také povinnou evidenci tzv. porážek ve mzdě, kdy si nechá chovatel porazit zvířata a po veterinární prohlídce šije odebírá. Protože někdy objem porážek ve mzdě výrazně narůstá, budeme dělat i mimořádné kontrolní akce, abychom zjistili, zda množství odebraného masa odpovídá například kapacitě zpracovatelské provozovny daného chovatele. Jde o to, že zjišťujeme nabídku produktů živočišného původu od neregistrovaných a neschválených výrobců, které mohou být zdravotním rizikem pro zákazníky. Chceme, aby měl spotřebitel garanci, že výrobek, který kupuje, je zdravotně nezávadný.

* Jaký vývoj nákazové situace u nás očekáváte v letošním roce; co nám v této oblasti hrozí?

Co se týče nebezpečí vzniku nákaz, v tomto ročním období se obáváme, že se podobně jako vloni může objevit na našem území aviární influenza, která se v Evropě vyskytuje. Nezabráníme tomu, aby byla u volně žijících ptáků, ale na pozoru se musejí mít chovatelé. Pokud si tuto nákazu do chovu zanesou, nejspíše něco opomněli či zanedbali. S oteplením pak může přijít nodulární dermatitida skotu, případně katarální horečka ovcí, která zde již byla. Lepší se situace ve vzteklině, kdy v Evropské unii ubývá případů. Naproti tomu samozřejmě vůbec největším aktuálním nebezpečím je africký mor prasat. Na jeho šíření se do značné míry podílí člověk, což je i případ České republiky, a dokládá to i nedávný případ v Polsku, kdy se tato nákaza dostala až k Varšavě.