Mnoho povyku pro nic aneb s kanónem na vrabce (Slánské listy)

Obávám se, že si pan Moravec nevšiml jedné maličkosti - "rogloviny" jsou fejetony psané s úsměvným nadhledem a mírnou nadsázkou. Připomínám v nich věci a události, které jsou kolem nás a které se mi buď líbí, nebo také nelíbí. Svého času jsem psal mj. o neutěšeném stavu venkovských nádražíček, o sprejerech či o policajtech, ale ani jednou se nestalo, že by se ozvali ajznboňáci, tvůrci graffiti nebo dokonce policisté. To, že se ozvali myslivci - resp. jejich předseda, mi silně připomíná reakce svazu myslivců proti vysílání televizního dětského večerníčku Madla a Ťap loni v březnu, ve kterém se malým divákům citlivě vysvětlovalo, jaká nebezpečí dnes na chráněnou zvěř v lese číhají. Tehdy se myslivcům nelíbilo, že se v příběhu objevil muž v zeleném, který střílel na rysa. Myslivecká jednota podala stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a požadovali kvůli této scéně omluvu. Panu Moravcovi se nelíbí, že jsem uveřejnil mylné a nepodložené informace o jejich spolku.
Ale teď vážně: pokud bych chtěl napsat reportáž o myslivosti nebo udělat rozhovor s některým členem mysliveckého spolku, určitě bych zvolil jinou formu, obrátil se i na příslušné úřady k získání všech dostupných informací, abych mohl tak čtenářům nabídnout podrobná čísla, která uvádí pan Moravec, pohovořit i o jejich strategii a plánování při ochraně přírody či krmení zvěře, o hranici úživnosti, či o tom, jak se z myslivců stávají na honu abstinenti. V tom případě by takový článek či odborná stať byl uveřejněn na jiném místě a jistě doplněn fotografiemi. Já jsem si dovolil ve svém fejetonu upozornit, že je u nás zvěře málo a že jí bývalo kdysi daleko více, což mi mohou pamětníci jen a jen potvrdit. Z jejich úbytku jsem nevinil ani tak myslivce, že by ji právě oni vystříleli, ale spíš zoufalý stav životního prostředí, které dostalo zabrat co proto právě před půl stoletím, kdy došlo například ke zdecimování téměř všech koroptví. To, že se teď už nerozorávají meze, nic nemění na skutečnosti, že byly jakožto přirozený úkryt pro spoustu druhů živočichů právě tehdy rozorány a totéž platí i o chemických postřicích.
Znovu podotýkám, že tento fejeton, stejně jako většina ostatních "roglovin" byl psán s nadhledem a vůbec nebyl zaměřen proti normálním poctivým myslivcům. Kdybych chtěl psát o nimrodech, kteří ve svém loveckém zápalu honí zvěř až na dvorky či soukromé zahrady, protože při výkonu myslivosti na to mají podle zákona právo, zastřelených domácích mazlíčcích či o zranění na honu - a to nejen myslivců, ale i dětí, což se také stává (naštěstí ne v našem regionu) - zvolil bych opravdu docela jinou formu.
Přiznám se, že vítám každou reakci na své články - včetně těch kritických, ale v tomto případě mám spíše dojem, že pisatel si vzal na vrabce kanón nebo byl, jak se také říká, mimo mísu.
Vladimír Rogl