Jeleních farem přibývá (Mladá fronta DNES)

Hradec Králové
S netradičními chovy zvířat začínali čeští podnikatelé začátkem devadesátých let. Po několika úspěšných sezonách však některé farmy svoji produkci ukončily. "Po vstupu České republiky do Evropské unie začaly platit jiné normy při porážkách pštrosů. Začala platit mnohá omezení a ceny na jatkách se vyšplhaly tak vysoko, že se to nevyplácí. Proto jsem s chovem pštrosů skončil a mám už jen dva chovné páry pro sebe," říká dlouholetý chovatel z Farmy Neratov v Lázních Bohdanči Jaroslav Půlkrábek.

Jedno pštrosí vejce nasytí sedm chlapů
Pštrosi jsou prý divoká a hůř zvladatelná zvířata, proto je jejich doprava do vzdálených jatek nemožná. "Několik let to prosperovalo dobře, prodával jsem maso, všechno ostatní zpracovával. Dnes už si jen třeba seberu jedno vejce a dobře si ho udělám," dodává. Z jednoho pštrosího vejce se prý dá připravit hemenex pro sedm hladových chlapů.
Pštrosí chovy postihly evropské normy a nezájem o produkci masa nejvíc. Naopak se rozrůstají jelení a daňčí farmy.

Od roku 1993 hospodaří jelení farma ve Slavětíně nad Metují. "Poprvé jsem se s chovem jelenů setkal v Německu, kde jsem začátkem devadesátých let pracoval. Po návratu jsme potřebovali najít využití pro pastviny, a protože chov ovcí se nerentoval, zkusili jsme jeleny. A docela to vyšlo," pochvaluje si chovatel Jan Šrámek.
Dnešní stav jelení zvěře na jeho farmě se pohybuje kolem dvou set kusů. Jeleny farma buď prodává na chov, nebo dodává na vlastní porážku. Lov je na farmách zakázán.
Několik desítek daňků chová i Vladislav Machek z Lázní Bělohradu. Zvířata v tamním chovu jsou určena pro poplatkový lov. "Chov daňků je náročný, zvlášť teď v zimě," říká Anděla Machková. Poplatek za odstřel daňka se může vyšplhat až na třicet tisíc korun.

Dřív byli na každé mezi, teď se chovají v kotcích
Chovu tradiční zvěře se věnuje Miloš Vogl z Osečnice u Skuhrova nad Bělou. Ve svých kotcích uměle odchovává zajíce polní a zajišťuje jejich vypouštění do volné přírody.
"Všeobecně se ví, jak je nízký stav zajíců v přírodě. Protože jsem k tomu měl podmínky, rozhodl jsem se pro jejich umělý odchov a vypouštění do přírody. Dělám to čtyři roky a zatím jsem spokojen," říká Vogl.
Pro každý chovný pár musí mít na svých pozemcích zvláštní kotec a po narození mláďat i odchovny: "Letos už máme první mládě. Zatím ročně vypustíme do přírody až sto kusů."
Zájem o zaječí dorost je nejen v domácích mysliveckých sdruženích, ale i v cizině. "Zajíci jsou odchováni tak, že ve volné přírodě, kam přijdou tak v pěti měsících věku, nemají problém s adaptací. Přirozenou plachost v odchovu neztratí. Máme potvrzeno, že téměř sto procent zajíců v místě vypuštění zůstane," tvrdí chovatel.
Ke kvalitě odchovaných zajíců přispívá i to, že v prvních měsících života žijí v náročných podmínkách Orlických hor.
Velmi exotická zvířata jsou k vidění na farmě v Mělčanech u Dobrušky, kde chovají lamy krotké a alpaky. Zvířata z Jižní Ameriky nemají problém s adaptací v jiných podmínkách a s novým prostředím se dobře sžívají.