Zima zabíjí zvěř v lese (Mladá fronta DNES)

Zlínský kraj
Stovky kusů lesní zvěře nepřežijí podle odhadů myslivců letošní tvrdou zimu. Nejvíce ohrožené jsou srny a také selata divokých prasat, které v těchto dnech přichází na svět. Ztráty budou určitě vyšší než v předchozích dvou letech, nedosáhnou ale rozsahu, který nastal po zimě v roce 2006.
Nejvíce zvěře uhyne na Vsetínsku, které nejvíce postihla sněhová kalamita. "Nepřežijí desítky srn," je přesvědčený jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek. Srny a další spárkatá zvěř hyne většinou na zápal plic. Kvůli vysoké sněhové pokrývce nemůže nocovat a odpočívat na relativně teplé zemi, a proto prochladnou. "Bakterie, které jsou v plících, poté vyvolají zápal plic. Ohrožené jsou především mladé a slabé kusy," prozradil veterinář a předseda vsetínských myslivců Jiří Durmon.
Podlehnout můžou i zvířata v dobré kondici, a to tehdy, když se vysílí například po dlouhém běhu. Myslivci proto apelují na návštěvníky lesů, aby zvěř neplašili. "Problémem jsou třeba psi. Srně nevysvětlíte, že jí nemusí nic udělat, reflexivně utíká daleko do bezpečí. Když potom odpočívá po pás ve sněhu, snadno dostane zápal plic. Další potíží jsou majitelé motorových čtyřkolek, kteří se po lesích bezohledně prohánějí. I kvůli nim tuhle zimu zahynou desítky srn," upozornil jednatel myslivců z Kroměříže Jan Buksa.
Ve velkém ohrožení jsou i březí srny. Pokud by velké množství sněhu vydrželo až do března, dostaly by se do potíží i samice muflonů. "K tomu snad ale nedojde, během pár dnů očekáváme oteplení," řekl předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně František Libosvár. Tuhá zima si vyžádá životy i selat divokých prasat, která se rodí koncem února.
"Přichází do sněhu, tedy studeného prostředí, přitom ještě nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci, což je problém," konstatoval Durmon. "V ohrožení jsou především selata, která porodí slabší a menší bachyně. Jejich tělo není tak velké, aby dokázalo mladé zahřát," doplnil Buksa. Velké problémy sníh naopak nedělá zajícům. Do závějí nepropadají a přestože se nedostanou k rostlinám, hladem netrpí. Dokáží se uživit ohryzáváním kůry stromů.
I když úhyny zvěře myslivci nevidí rádi, přiznávají, že zima má výrazný selektivní účinek. To, že zahynou slabší nebo nemocné kusy, celkové kvalitě zvěře do budoucna pouze prospěje. "Po letošní zimě žádná dramatická situace nenastane. Srn je dostatek a divoká prasata jsou přemnožená," je si jistý Durmon.
Aby byly ztráty co nejnižší, myslivci v kraji lesní zvěř po celou zimu přikrmují. Kromě potravy jim zajišťují i léčiva, která dokáží řadu kusů vrátit do odpovídající kondice. "Spousta lidí si myslí, že do lesa chodíme jen s puškami. Není to pravda, zvířatům hlavně pomáháme. Přikrmování je nutné, zvěř nemá dostatek míst, kde by se dostala k přirozené potravě. Bez nás by byly úhyny mnohem vyšší," tvrdí Libosvár.