Myslivci z Kozinova Újezda dbají i na dodržování tradic (Domažlický deník)

Újezd
Myslivecké sdružení Kozinův Újezd, o. s., vzniklo v roce 1991. Jako jediní v rámci okresu se přitom újezdští myslivci chtěli stát občanským sdružením a spolupracují s Chráněnou krajinnou oblastí Český les a odbory životního prostředí KÚ v Plzni aMěÚv Domažlicích.
Ve sdružení je v současné době dvacet myslivců, především majitelů pozemků v katastru Újezda, případně třeba Babylonu. Schází se minimálně čtyřikrát do roka na členské schůzi.
"Ve zdravé přírodě může být jen zdravá zvěř a zdravý člověk," připomněl motto újedzských myslivců předseda sdružení Dalibor Plšek. "Snažíme se proto, aby v přírodě bylo co nejméně škodlivých jevů. Bohužel lidé jsou mnohdy horší než ´prasata´! Minulý týden jsme uklízeli ´pangejty´ u obecních cest a svezli jsme z nich dva kontejnery odpadků včetně nebezpečného odpadu, ledniček, televizorů, olejů a všeho možného, nač si vzpomenete!"

Udržují tradice
Myslivci z újezdského sdružení se snaží udržovat tradice. "Jednou z nich je třeba pasování nového myslivce, což je starý obřad, který většinou provádí nejstarší, nejzkušenější člen sdružení," vysvětlil Plšek s tím, že tato čest připadla vloni, kdy se jeden nový myslivec přijímal, právě jemu. Další tradicí, která v Újezdě stále žije, je ´poslední le, jak nazývají každoroční setkání, při kterém hodnotí činnost sdružení a probírají novinky. "Letošní ´poslední leč´ jsme měli teď v sobotu 14. března tradičně v sále hospody Na Stříbrnce. ´Poslední lečí´ pro nás končí jeden myslivecký rok a začíná nový," poznamenal Plšek.

Lov
Myslivci to v posledních letech nemají lehké. Zvěř, o kterou se starají, musí chránit před řadou nebezpečí. "Dbáme nejen na tradice, ale samozřejmě také na zákonná ustanovení. Stav zvěře regulujeme podle zákona. Podle plánu lovu je to ročně tak 30 kusů černé zvěře," uvedl Plšek a pokračoval: "V rámci republiky se stavy zvěře enormně zvýšily, kromě zvěře drobné, což jsou bažanti, zajíci, koroptve a králíci. Drobná zvěř se neloví už přibližně deset let. Ve srovnání se stavem před 100 lety jsou jí nyní asi dvě setiny!"Vmnoha oblastech už prý ale není vůbec. "Díky vývoji a pokroku dostává příroda pěkně zabrat," poznamenal předseda MS Kozinův Újezd, o. s., ale s optimismem dodal, že začíná doba, kdy se stavy zvěře opět zvýší, protože se zvěř dokázala přizpůsobit současným podmínkám.
V posledních letech se přemnožily lišky. "Snažíme se regulovat stav predátorů, jako jsou lišky. Ty se v posledních letech přemnožily. Dříve se dělala vakcinace proti vzteklině. Vzteklina pak prakticky vymizela a přirozený úhyn lišek se snížil. Lišky navíc v našem revíru využívají kromě nor i meliorační zařízen, která jim moc vyhovují. Když se dělají ´natláčky´ na černou zvěř, tak se loví i liška. Loni jsme jich v naší honitbě zastřelili jedenáct, což je dost," řekl Plšek.

Nebezpečí pro zvěř
Újezdské trápí množství silnic, které prochází jejich honitbou. "Mají v honitbě velký pohyb, ať už je to kvůli silnicím nebo turistice na cyklostezkách a stále se rozšiřujících hypostezkách," poznamenal starosta Újezda Václav Kalčík a dodal, že hodně problémů mají myslivci i s majiteli psů.
"Lidi venčí psy na volno. Velký pes klidně užene srnu a majitel ho třeba nemá vůbec vycvičeného," potvrdil Plšek s tím, že myslivcům chybí pravomoce, jak se s takovým nešvarem vypořádat. "Když se takový pes zaběhne a několik dní ´lítá´ po lese, tak čím myslíte, že se živí? Bohužel zlikvidovat jej může jen myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář."
"Nejsme dále spokojeni s průběhy a zabezpečením komunikací. Pomalu už není týden, abychom nedohledávali sraženou zvěř. Měly by se vytvářet zábrany. Uznáváme, že nejde oplotit všechny silnice, ale metod, jak zabránit zvěři přebíhat přes cestu, je dost, například pachové odrazovače," vysvětlil Plšek a dodal, že 1 600 hektarů velká honitba se Újezdským pomalu zkracuje. "V Domažlicích například po postavením průmyslové oblasti úplně zmizelo hejno koroptví, které tam žily."
Silnice I/26 (Plzeň - Folmava), která protíná honitbu sdružení, je pro zvěř kritickou oblastí.
"Šoféři tu jezdí jako blázni. Vůbec nepočítají s tím, že tam může být zvěř, i když vjíždějí na kraj lesíku nebo remízku. Kolikrát hodí poraženou zvěř do kufru a myslivcům to neohlásí. Tím se ale dopouštějí pytláctví!" zdůraznil Plšek.

Spolupráce
Radost naopak újezdským myslivcům dělají dobré vztahy s obcí a zemědělci.
"Snažíme se hospodařit tak, aby bylo na provoz sdružení. Ceníme si spolupráce s obcí, vychází nám vstříc. My pro ni děláme brigády, letos už jsme například stihli prořezat cesty na Hrádek. Zemědělským podnikům pomáháme například se sběrem kamene, loni jsme vysbírali osmdesátihektarový lán. Dostaneme za to třeba nějaké odpadové jadrné krmení pro zvěř," vysvětlil Plšek a pokračoval: "Pomáháme také při různých akcích hasičům i sokolům. Při dětských akcích organizujeme třeba střelbu ze vzduchovek, pořádáme pro děti vycházky do přírody, přednášky a besedy." Dobrá je podle Plška i spolupráce s ostatními mysliveckými sdruženími, například s Černovrším, Srby a podobně.

Šnajberská louka
V honitbě újezdského sdružení se nachází chráněná přírodní památka Louka u Šnajberského rybníka
"Abychom mohli co nejvíce dokázat v ochraně přírody, stali jsme se občanským sdružením. Soustředili jsme se na udržení stavu kachen na šnajberských rybnících. Každý rok vypouštíme zhruba 200 kachen, které se na podzim snažíme slovit. A skutečně jen snažíme, protože kachny, jako by to tušily, se vždycky shromáždí uprostřed rybníka a nevzlétnou, i když střílíme do vzduchu jako diví. Jakoby věděly, že dokud budou na hladině, jsou v bezpečí," smál se Plšek, ale zvážněl, když si vzpomněl na pytláky. "S těmi tam máme velké problémy. Podezříváme i chataře, že nám občas nějakou kachnu ´majznou´. Pytláci nám páchají velké škody, vždyť za jednu kachnu dáváme 300 až 400 korun."
Kolem Šnajberské louky a rybníků by újezdští myslivci rádi v budoucnu měli naučnou stezku.

Zakazoval Chodům lovit zajíce ? První zmínka o myslivosti v okolí Újezda je prý z roku 1535, kdy se Petr ze Švamberka, což byl pán na Ronšperku (v Poběžovicích), snažil zakazovat Chodům lovit zajíce. ? Chodové měli celkem 24 práv a jedním z nich bylo právě právo lovu zajíců. ? Tato událost, která se v Újezdě od té doby traduje, možná souvisí s tím, že se Újezdským říká ´zajíci´.