Bobři zlobí rybáře i myslivce (Mladá fronta DNES)

Když se před časem rodinka bobra evropského nastěhovala na potok u Litohoře u Moravských Budějovic, byla to pro řadu lidí senzace. Některým se ale časem začaly prohlubovat vrásky

 

Starosta Bohumír Kašík ví, jak silné stromy tito hlodavci dokážou pokácet. Kolonie přísně chráněných bobrů dělá starost hlavně rybářům a trápí i myslivce. Litohořečtí bobři se totiž usídlili na bývalém mlýnském náhonu, který zajišťuje vodu pro rybářské sádky níže po toku. "Tím, jak bobři staví z kmenů hráze, zamezí přítoku vody do sádek, kde máme ryby. No a jasné je, že ryby bez vody nemohou být," popisuje vedoucí budějovické provozovny Rybářství Telč Jaroslav Charvát.
Už několikrát museli rybáři průtok vody do sádek operativně uvolnit, aby jim ryby nelekly. "Kdyby se bobři usídlili kousek dál na jiném potoce a ne právě na tom našem přítoku k sádkám, tak by nám vůbec nevadili. Stačilo by, kdyby třeba postoupili kousek proti proudu," říká.
Nejčastěji podle Charváta zamezí bobři přítok k sádkám v pátek před víkendem a v době, kdy je v korytě málo vody. "Teď, když je hodně vody po tání, tak o bobrech ani nevíme. Jakmile ale začne být sucho, začnou stavět hráze a vodu zadržovat," líčí a popisuje, jak dokonalými staviteli bobři jsou. "Pracanti jsou teda výborní. Všechna čest," směje se.
Jak bobr hospodaří na potoce, vadí i myslivcům. Voda zadržovaná v hrázích v určitých případech zaplaví přilehlé pole a louky, kde hnízdí populace bažantů, kteří tak přicházejí o snůšku vajec.
Bobři mají čestné místo v Červené knize ohrožených druhů a za jejich zabití hrozí vysoká pokuta. Podle zákona se nesmí ničit ani jejich hráze, prostředí, ve kterém žijí, a nesmí se bez udělené výjimky ani chytat či stěhovat na jiná místa. "Nic s nimi nezmůžeme," konstatuje Charvát.
Podle Martiny Kratochvílové z krajského odboru životního prostředí mohou lidé, kterým vznikla činností bobra nějaká škoda na majetku, žádat o její náhradu. Podobné to je u vyder a kormoránů. "V tuto chvíli zatím na Vysočině nikdo náhradu škody způsobenou bobrem neuplatňoval," dodala.
Všichni zatím populaci bobrů u Litohoře respektují. "Snad nehrozí žádné nezákonné kladení pastí. Zatím jsme se s ničím takovým nesetkali," dodává vedoucí odboru životního prostředí z Budějovic Tibor Andrejkovič. Příští týden se za bobry z Litohoře chystají také pracovníci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Toho, že se u Litohoře usídlil bobr evropský, si všimlimístní poprvé v roce 2005. Upozornily je na to ohlodané a popadané stromy, jejichž kůrou se bobři živí a ze stromů si staví důmyslné hráze, příbytky a vodní cesty.
Podle odhadů se v této lokalitě vyskytují čtyři bobři. "Může jich být až sedm. To nikdo nespočítá. Je to příliš plaché zvíře, které žije hlavně v noci. Přes den nejsou vidět. Jak uslyší otřesy půdy, hned se chovají," vysvětluje Bohumír Kašík, starosta Litohoře.

Za pár let padlo sto stromů Od roku 2005, kdy v Litohoři bobry poprvé zaznamenali, už zlikvidovali stovku stromů. Svými ostrými zuby dokážou porazit jakýkoliv strom. Nejoblíbenější je topol a osika "Ten největší strom, který bobr u nás porazil, měl v průměru osmdesát centimetrů, takže po obvodu to bylo něco přes dva metry" říká starosta.
Bobři svými silnými zuby strom nahlodají kolem dokola a nechají spadnout. Někdy se stane, že se bobry nahlodané stromy zaklesnou o okolní stromy. "Když jsou takhle zaklesnuté, snažíme se je svalit, aby na někoho nespadly," dodává.
Jak se bobři do Litohoře dostali, je tak trochu záhada. "Někdo říká, že po vodě od Budějovic. Spíš si myslíme, že byli uměle vysazeni. Ochranáři ale zase tvrdí, že nic nevysazovali. Tak nevíme," přemítá starosta.
Podle zoologa Aleše Tomana z jihlavské zoo bobři do České republiky přicházejí nejčastěji z jižní Moravy z rakouské populace bobrů. Šíří se také ze střední Moravy a průniky jsou i přes německou hranici.
Na Vysočině zaznamenali výskyt bobrů hned na několika místech. "Zajímavá kolonie s hrázemi a masivním kácením vznikla u Měřína na přítoku Balinky. Zjistili jsme stopy a pravidelné okusy po bobrovi na řece Jihlavě u Spělova poblíž Dolní Cerekve a zřejmě od stejného zvířete na Třešťském potoce kousek nad Kostelcem. No a pak jsme zaznamenali jejich migrace po řece Jihlavě. Několikrát uvízli v derivačním kanálu u Dalešické přehrady, odkud jsme je zachraňovali," popisuje svá setkání s bobry Toman.


Bobr evropský
Může vážit až 30 kg a po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Je přizpůsoben vodnímu životu, má hustou srst, plochý ocas a na zadních nohou mezi prsty plovací blány. Pod vodou vydrží až 20 minut. Aktivní je hlavně v noci. Rád si staví důmyslné soustavy kanálů a hrází ze stromů, které pokácí. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko. Dožívá se až 35 let.

 

• Předchozí
• Následující