Lovci mají problém. Divočáci jsou stále chytřejší (Vyškovský deník)

Myslivci smí už střílet divoká prasata celý rok, přesto zvířat v regionu přibývá. Na polích hlavně poblíž lesů ničí úrodu. Chutná jim kukuřice, ječmen a pšenice.

Vyškovsko, Blanensko
Jako do bufetu. Jakmile v okolí rozsáhlých lesů vojenského újezdu na Vyškovsku dozraje obilí nebo kukuřice, lákají celá stáda divočáků.
Chytré zvěři se daří, dokládají to třeba statistiky odstřelů z okolí Vyškova.
"Za poslední rok myslivci ulovili přes devět set kusů. V předchozím roce to přitom nebylo ani osm set a v roce 2014 a 2015 jen 430," porovnal Pavel Smejkal, který má na vyškovské radnici na starost myslivost a rybářství.
Podle něj jsou čísla alarmující, protože na tomto území by mělo žít nanejvýš sto zvířat.
Jen myslivci z Rychtářova nedaleko Vyškova přitom loni zastřelili šestaosmdesát kusů. "Nejvíc divočáků jsme ulovili v honitbě za poslední rok. Od loňska proto prase bezplatně zůstává lovci.
Odlov se tak zároveň zvýšil a počty černé zvěře stále držíme na únosné míře," popsal Josef Kanka z honebního společenstva v Rychtářově.
S přemnožením divočáků se podle Smejkala potýká celá Evropa a na vině jsou velké lány, kde se snadno skryjí a najdou potravu.
"Zvířata jsou stále chytřejší a z míst, kde mají klid, je těžké je dostat. Při naháňce ve velkých polích mají myslivci jen velmi malou šanci na úlovek," konstatoval. Dodal, že je potřeba, aby lovci spolupracovali právě se zemědělci.
Snaží se o to třeba farmáři na Blanensku. "Potýkali jsme se se škodami na ječmeni a pšenici. O divočácích jsme proto dali vědět myslivcům. Pokud se divoká prasata vrátí, budeme je znovu kontaktovat," uvedl ředitel agrárního družstva v Knínicích u Boskovic Ladislav Menšík.
Zajímavou taktiku zvolili farmáři a myslivci ve Vyškově.
"Se zemědělci jsme v úzkém kontaktu. Vedle ploch s plodinami vytváří holé pásy, kde se dá lépe lovit než na velkých lánech. V těch jsou prasata schovaná a v bezpečí," prohlásil Bohumil Verner z Mysliveckého spolku Haná ve Vyškově. Nejvíc divočáků se objevuje v místech, kde najdou dostatek krytí v lese a zároveň přístup na pole. Vhodnou lokalitou se pro ně tak stává okolí Drahanské vrchoviny a vojenského újezdu Březina na Vyškovsku.
Ne všude jich ale je příliš mnoho a také se různě přesunují. "Někomu se tak mohou zdát přemnožená, zatímco jiný by jejich výskyt označil za podlimitní," upozornil Jiří Kamler z Mendelovy univerzity v Brně.

***
Zajímavosti o divočácích
. Prase divoké patří mezi nepřežvýkavé sudokopytníky, je to všežravec.
. Obvykle zvíře váží kolem metráku, kanec až 300 kilogramů.
. V regionu se prase divoké vyskytuje souvisle, nejvíc jich žije v lesích vojenského újezdu Březina a Litenčické pahorkatiny, ve Ždánickém lese a v Moravském krasu.
. Je to předek domácího prasete.
. Odpradávna jde o lovnou zvěř.
. Černá zvěř škodí v polích tím, že žere a zválí plodiny. Lesu prospívá tak, že požírá hmyzí škůdce a provzdušňuje půdu rytím.
. V českých zemích člověk divoká prasata v 18. století vyhubil, přežila jen ve šlechtických oborách.
. Po druhé světové válce se rozšířila tak, že jsou zde přemnožená. Mají dost potravy na polích, člověk vyhubil jejich nepřátele, třeba medvědy. Díky přirozené inteligenci se přeorientovala na skrytý, noční způsob života.
. Od 1. ledna 2016 lze kvůli přemnožení povolenými způsoby lovit prase divoké celoročně, dřív byli od února do srpna dospělé bachyně a kňouři hájení. Tam, kde jsou prasata mimořádně přemnožená, povolují úřady i jinak zapovězené způsoby lovu, jako je třeba odchyt do klecí.