Myslivci vysadili tisíce stromů, peníze na ně vydělali zajíci (Berounský deník)

Zajíci a koroptve mizejí z krajiny, ale myslivci z Malé Hraštice dokázali, že drobná zvěř a také další druhy naší fauny lze do přírody vrátit. Chce to jen citlivěji hospodařit

Malá Hraštice
Myslivci ze sdružení Hubert v Malé Hraštici už devátým rokem úspěšně vracejí do přírody vzácnou koroptev polní. Kvůli tomu, aby tento v minulosti nejpočetnější a z mysliveckého pohledu nejvýznamnější lovný druh, mohl existovat v současné krajině, musejí myslivci vynaložit nemalé úsilí na její proměnu. Příkladná péče o krajinu přinesla výsledky.
Nejenom, že se koroptve v honitbě zabydlely a úspěšně se rozmnožují, ale zvedly se i stavy zajíců. Kromě toho je i pro oko potěšující pohled na krajinu v okolí Malé Hraštice, kde se střídají porosty trav s biopásy osázenými směsí obilovin, pohanky, prosa a dalších plodin. Ty se nyní střídají s pozemky osázenými jehličnatými a listnatými stromy včetně růže šípkové.
"Živí zajíci jsou výhodným obchodním artiklem. Asi před pěti lety jsme je začali odchytávat a živé prodávat," naznačil myslivecký hospodář Petr Chlumecký, jak sdružení získává peníze na nákup pozemků, na nichž hospodaří šetrně s ohledem k přírodě a krajině.

Nimrodi část pozemku zalesní
"Většinou našich členů jsme odhlasovali, že za peníze získané prodejem zajíců během minulých tří let koupíme pozemky v honitbě. Písemné oslovení majitelů pozemků v katastrálním území Starý Knín, Mokrovraty a Pouště padlo na úrodnou půdu a v průběhu roku 2008 jsme v katastrálním území Starý Knín koupili ve dvou blocích 6,1 hektaru zemědělské půdy. Na těchto pozemcích nyní hospodaříme," popsal Petr Chlumecký. Na pozemích budou postupně sázeny plodiny sloužící výhradně zvěři. Tím podle mysliveckého hospodáře vrátí sdružení zpět do honitby to, co z ní získalo.
Na členské schůzi si také nimrodi odsouhlasili, že část většího pozemku zalesní. Pozemek byl rozdělen geometrickým plánem na dva a jedna z jeho částí byla vyjmuta ze zemědělského půdního fondu. Myslivci pak provedli všechny administrativní kroky umožňující zalesnění včetně vypracování projektu odbornýmlesním hospodářem.
"Dnes máme připraveny všechny doklady nutné k získání dotace EU k zalesnění zemědělské půdy a za pouhé dvě nedělní dopoledne jsme zasadili zhruba 10 tisíc sazenic dubu, borovice, lípy, ptačí višně, jeřabiny, šípků a pozemek dočasně oplotili kvůli zamezení okusu zvěří. S tím nám pomáhali i lidé, kteří nejsou členy našeho sdružení. Zájem lidí o náš projekt nás skutečně těší a my tím pomůžeme krajině," dodal Petr Chlumecký.

Lepší podmínky získá i ptactvo
Zalesněním části zakoupeného pozemku tak vznikne významný krajinotvorný prvek uprostřed zemědělské stepi, kterou doposud tvořily jen monokultury zemědělských plodin. Tím, že na ostatních částech pozemků, také ve vlastnictví sdružení, bude oseta travní směs, jejímž základem je vojtěška a biopásy (směs obilovin, pohanky, prosa, krmné kapusty, lupiny bílé), dojde v této části honitby k neoddiskutovatelnému zlepšení životních podmínek nejen pro zvěř, ale též pro hmyz a zpěvné ptactvo.
"Kromě těchto dvou pozemků osejeme další čtyři pozemky vlastníků, kteří reagovali na naše oslovení a které nadchla naše myšlenka. Pozemky nám pronajali k pěstování plodin pro zvěř. Rádi bychom obdělávali i další pozemky na území Starého Knína, Mokrovrat a obce Pouště. Pokud se nám je vlastníci rozhodnou pronajmout, věřím, že námi nabídnutá finanční částka za pronájem předčí jejich představy," slibují myslivci z Malé Hraštice.
O tom, že nejsou žádní začátečníci, svědčí asi 26 hektarů zemědělských ploch, které již čtyři roky obhospodařují a kterými viditelně zlepšili životní prostředí.

Kmasakrům zvěři nebude již docházet
"Po našich úpravách vznikne z honu Kamenitá nejatraktivnější část honitby. Vzhledem k poloze námi obhospodařovaných ploch věříme, že v tomto honu již nebude docházet k takovým masakrům na zvěři, jak tomu bylo při seči jetele v roce 2006. Jsme přesvědčeni, že v tomto honu již zároveň nebude docházet ke škodám na zemědělských plodinách a k následným soudním sporům, po kterých jsme byli nuceni platit stotisícové částky zemědělské společnosti," shodují se myslivci.
Milan Kubů, jednatel Okresního mysliveckého spolku Příbram, je z aktivity myslivců z Malé Hraštice nadšený. "Takhle nějak by měla vypadat myslivost. To, co dělají pro přírodu a krajinu, je příkladem pro všechna ostatní myslivecká sdružení," netají Kubů radost z toho, jak se dělá myslivost v Malé Hraštici

• Předchozí
• Následující