Zbytečně sebraná mláďata plní záchranné stanice (Příbramský deník)

Příbram
Malí zajíci, srnčata, koloušci a také mláďata ptáků v tomto období plní záchrannou stanici ve Voticích. Ve stanici, kterou provozuje Ochrana fauny ČR, najdeme i zvířata z Příbramska.
"Každé jaro se do stanice dostává několik savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně. K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata. Lidé je nacházejí při svých jarních procházkách ležet v trávě či mlází a domnívají se, že jsou opuštěná," řekla Lucie Spálenková z Ochrany fauny. Jenomže většina mláďat není opuštěna. Zdánlivě opuštěné srnče jen vyčkává příchodu matky, která se zdržuje v povzdálí a mládě se vrací krmit v pravidelných intervalech. "Taková mláďata první dva týdny leží nehybně na zemi a nevydávají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi," dodala Spálenková s tím, že pokud takové mládě objevíme, nesmíme na něho sahat. "V této době je spousta mláďat, a proto bych chtěl poprosit návštěvníky přírody, kteří mají psy, aby je měli na vodítku. Pes totiž často mládě najde, olízne nebo dokonce vezme do mordy a v ten moment se z něho stane sirotek. Samice savců cítí pach psa a mládě opustí," doplnil Pavel Křížek a dodal, že také stále dost lidí z neznalosti sebere ptačí mládě nebo zajíčka či koloucha, protože se domnívají, že jsou opuštěná. Mladí ptáci po opuštění hnízda neumí létat, ale rodiče o nich ví a krmí je, proto je vhodné odejít a nerušit. Něco jiného je, pokud je mládě nebo dospělé zvíře viditelně poraněné, uvízlé nebo napadené parazity. V takovém případě je dobré zavolat na stanici a pracovníci pro zvíře přijedou. Vychovat mládě nebo zraněné zvíře není jednoduché a ve stanici už mají bohaté zkušenosti. "Zrovna vezu malého zajíčka pustit do přírody," konstatoval Pavel Křížek. I toto mládě přinesli lidé v domnění, že je opuštěné.
"Smutnější byl nález jednodenního srnčete mezi auty na louce při rybářských závodech na Sedlčansku. Vzhledem k velkému pohybu lidí bylo jasné, že se srna k mláděti nevrátí. Vysílené srnče bylo poměrně silně zamořeno ektoparatity. Přes veškerou péči během několika hodin po transportu uhynulo," vzpomněla Lucie Spálenková. S ochránci se shoduje i mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha. "V červnu je příroda plná mláďat spárkaté i drobné zvěře i dalších volně žijících živočichů. Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců. Právě mláďata jsou nejvíce vystavena predačnímu tlaku a negativnímu působení člověka, proto je důležitý v tomto období především klid v honitbě," řekl Šilha s tím, že také vznikají velké škody na zvěři při kosení pícnin a travních porostů. Myslivci po dohodě se zemědělci vyhánějí zvěř před sklizní pícnin a zachraňují ji před jistou smrtí pod rychlými širokozáběrovými sklizňovými stroji. "Většina žacích strojů ale není vybavena plašiči zvěře, které jsou ze zákona povinnou výbavou.
Nové žací stroje i traktory jsou tiché, proto je nutno předcházet masakrům zvěře vyhnáním myslivci před sečením luk. Ohrožena jsou zejména mláďata, která nemohou před rychle jedoucí mechanizací uniknout," dodal myslivec.