Lišek uloví myslivci víc než zajíců (Horácké noviny)

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
Od pátku do pondělí patřily moravskobudějovické Zámecké konírny tradičnímu mysliveckému podniku - Chovatelské přehlídce trofejí, která prezentuje úlovky právě skončeného mysliveckého roku. Nešlo ale samozřejmě jen o lov, výstava připomněla práci myslivců z celého regionu, pomocí výtvarné soutěže přivedla k tématu myslivosti děti z mnoha základních škol a nabídla návštěvníkům k vidění snímky přírody fotografa Milana Slavingera.

Moravskobudějovicko, to je celkem 26 honiteb na více než 37 tisících hektarech, kde myslivost přímo vykonává přes pět set držitelů loveckých lístků. Pomáhá jim k tomu více než 150 loveckých psů. V březnu skončil myslivecký rok 2016. S tím, jaký byl, seznámil návštěvníky výstavy Ing. Jaroslav Kotrba, referent státní správy myslivosti a lesního hospodářství Odboru životního prostředí Městského úřadu Moravské Budějovice. "Můžeme ho hodnotit jako průměrný, i když se vyskytly určité zvláštnosti," říká. Uloveno bylo 47 kusů jelení zvěře. Takřka polovina z nich v honitbě Dešov - Nové Syrovice. "Rozšíření jelena evropského sem zasahuje z původní jelenářské oblasti Znojemsko. Proto u nás máme jelena evropského normovaného ve dvou honitbách Dešov a Dešov - Nové Syrovice, tedy na jihu našeho správního obvodu," vysvětluje Jaroslav Kotrba.
Srnčí zvěře bylo uloveno 606 kusů. Na výstavu se pak mimo jiné dostaly trofeje, které byly hodnotitelskou komisí oceněny medailemi. Zlatou získala trofej z honitby Domamil, stříbrnou z honitby Jakubov a bronzovou medaili srnčí trofej z honitby Chotěbudice.
Řady divokých prasat se myslivcům na Moravskobudějovicku podařilo za poslední rok ztenčit o 649 kusů. Devět dalších skončilo nejprve v odchytových klecích, které se začaly k redukci stavu černé zvěře používat. Klece jsou určeny pro odchyt selat, lákaných na kukuřici. Na spárkatou zvěř a její redukci míří i projednávaná novela mysliveckého zákona. Ta by měla zavázat zemědělce povinností hospodařit tak, aby monokulturu na rozloze max. 30 hektarů dělili pásem jiné nižší plodiny širokým alespoň 12 metrů, který bude usnadňovat lov této zvěře. Novela ale prozatím nebyla schválena.
Ve statistikách lovů z Moravskobudějovicka figuruje za loňský rok také 74 zastřelených toulavých koček a takřka stejný počet ulovených kun, které dokáží napáchat škody nejen v lese nebo na domácí drůbeži, ale jsou postrachem i pro majitele domů s obytným podkrovím či aut.
Neznalého možná zarazí počty ulovených lišek. Zejména v porovnání s počty zajíců. Lišky vedou. Myslivci jich za uplynulý rok ulovili přes pět set. Zajíců jen asi 480. Zkušené hospodáře to nepřekvapí. Současný způsob zemědělství zajícům nepřeje. A důvodů je celá řada. "Velkoplošné hospodaření s monokulturou zemědělských plodin rozhodně chovu zajíců nesvědčí," říká Jaroslav Kotrba. Jednou z příčin je nadužívání desikantů (např. Roundup), zásadní roli hrají velké monokulturní plochy. Jakmile je sklizeno, ocitá se drobná zvěř rázem bez možnosti potravy i úkrytu. Míček je tedy na straně zemědělců i dotační politiky, která aktuálně podporuje tzv. greening neboli ozelenění. Ten má finančně motivovat zemědělce k rozmanitosti pěstovaných plodin, což usnadňuje přežívání drobných živočichů.
A jak lze zvěři pomoci, když nemáte pole? Dopřejte jí klid. To mimo jiné znamená nepohybovat se v lese po setmění, nesnažit se prorazit si za každou cenu cestu houštinami, místy, která přirozeně patří zvěři. "Zvěř je v poslední letech mimořádně stresovaná. Jako každý živý organismus, potřebují i zvířata svůj klid. A jestliže jim ho narušíme hlukem a pachem, tak se to projeví neoptimálním braním si potravy. Ze stresu zvěř třeba více okusuje stromky, více se objevuje na polích a tím i více škodí," uzavírá Jaroslav Kotrba.