Občas proletí sítí i labuť, říkají účastníci odchytu (Písecký deník)

V národní přírodní rezervaci Řežabinec blízko Ražic na Písecku se až do 5. srpna koná kroužkovací akce Acrocephalus. Letos je to už 33. ročník

Dominika Formanová z Vysočiny jezdí na odchyt a kroužkování ptáků na rybník Řežabinec u Ražic už mnoho let.
"Ani nevím, kolikrát jsem tu byla. Možná desetkrát, patnáctkrát. Je mi tu prostě dobře," říká matka malého Šimona. Její syn se tradiční odchytové akce Acrocephalus nazvané podle malého ptáka rákosníka zúčastnil za šest let svého života už šestkrát.
Letos se odchytů zúčastňují desítky lidí. "Je to proměnlivé, někteří lidé přijedou, podívají se a zase odjedou. Často se stane, že se přijdou podívat i kolemjdoucí turisté. Ale řekl bych, že teď je nás tu tak čtyřicet," vysvětluje vedoucí Acrocephala Jiří Šebestian, který pracuje jako zoolog v Prácheňském muzeu v Písku.
Zájem lidí ale přináší kromě dobrých věcí jako je žádaná osvěta a mnoho užitečných informací pro vědce i nepříjemné problémy.
"Letos se stalo, že nějací pseudoochránci přírody, kteří přijeli na kolech, začali tahat chycené ptáky ze sítě. Samozřejmě to neuměli, takže mnoha ptákům zlámali křídla, pochroumali páteře a nohy. Byl to smutný pohled. Policii jsme nevolali, nejspíš by s tím stejně nic neudělala," vzpomíná Šebestian.
"V minulých letech zase někdo vzal nůž a sítě jednoduše rozřezal," doplňuje zoolog. "Občas nám sítěmi proběhne srna nebo proletí větší pták jako labuť nebo kachna. To pak poznáme podle díry. Sítě jsou stavěné pouze na pěvce," směje se Šebestian.
Letos účastníci přidělí identifikační kroužek asi tisícovce opeřenců. "Každý kroužek má jedinečné číslo, které se zanáší do databáze. Pak biolog na druhém konci světa může poznat, že jsme tady chytili konkrétního ptáka," pokračuje Šebestian.
V úterý umístili účastníci svoji síť na místo, kde nocují vlaštovky. Do pasti vletělo najednou celé hejno, téměř dvě stovky ptáků.
"Jsme rádi, protože jsme získali mnoho cenného materiálu. Jedna vlaštovka měla dokonce kroužek z Chorvatska," líčí Šebestian.
Podle účastníků Acrocephala přiletělo letos málo ptáků ze zimoviště a přežilo málo mláďat. "Něco se tam muselo stát a na jaře bylo u nás špatné počasí, deště a zima," myslí si Šebestian. Na druhou stranu, kvůli dostatku hmyzu jsou ptáci v lepší kondici než bývají v průměrném roce. "Proto mají větší šanci, že přežijí zimu," předpokládá zoolog.
Zaměstnanci Prácheňského muzea v Písku plánují na začátek října velkou akci. Veřejnosti představí vypreparovaného orla mořského, kterého našla začátkem tohoto roku žena v Tálíně. Kdosi ho otrávil karbofuranem. Ornitologům už došla trpělivost a vystavením dravce v muzeu chtějí potěšit návštěvníky a upozornit je na škodu, kterou lidé způsobí životnímu prostředí v případě, že orla zabijí. V České republice otrávili v posledních dvou letech lidé nejméně deset orlů mořských. Akce Acrocephalus probíhá v národní přírodní rezervaci Řežabinec už od roku 1977, letos se tedy koná již 33. ročník. Za 32 let bylo okroužkováno 27170 ptáků.
Cílem této akce je dlouhodobé monitorování populace ptáků v jedné z ornitologicky nejhodnotnějších lokalit v České republice. Účastníci odchytů natahují 222 metrů nárazových sítí. Ptáky po vyproštění odnášejí v látkových vacích do nedalekého tábora, kde je odborní pracovníci okroužkují a zanesou jejich údaje do databáze.

"Ptáci jsou teď kvůli dostatku potravy v dobré kondici a mají velikou šanci přežít zimu." Zoolog Jiří Šebestian

• Předchozí
• Následující